Lednice a mraznička v horku: klimatická třída a těsnění
Lednice se v horku nezkazí, jen běží skoro pořád, a tím roste spotřeba i riziko, že přestane stíhat. Kompresor musí odvést do místnosti teplo, které z chlazeného prostoru odčerpá, a čím je v kuchyni tepleji, tím obtížněji se ho zbavuje. Většina domácích spotřebičů je přitom konstruovaná pro určité rozmezí okolní teploty, a pokud se pohybujete nad ním, například v rozpálené garáži nebo na chatě pod plechovou střechou, přístroj chladí hůř bez ohledu na to, jak je nastavený.
Tenhle text popisuje, co znamená klimatická třída na štítku, jak umístění ovlivní spotřebu, jaké teploty nastavit, proč se mrazák namrzá a co dělat při výpadku proudu.
Chlazení v horku ve zkratce
| Téma | Co o něm platí |
|---|---|
| Klimatická třída | uvádí rozmezí okolní teploty, pro které je spotřebič určen |
| Umístění vedle trouby | zvyšuje spotřebu, mezi spotřebiči má být izolace |
| Přímé slunce na spotřebič | totéž, stačí zatáhnout stínění |
| Volný prostor vzadu | ohřátý vzduch musí mít kudy odejít |
| Zaprášený kondenzátor | snižuje odvod tepla, jednou ročně vysát |
| Těsnění dveří | nejčastější skrytá závada, testuje se papírem |
| Teplota v chladničce | obvykle se doporučuje kolem 4 až 5 stupňů |
| Teplota v mrazáku | obvykle minus 18 stupňů |
| Namrzání | u statických mrazáků běžné, u beznámrazových ne |
| Námraza na stěnách | vrstva zhoršuje chlazení a zvyšuje spotřebu |
| Zaplněnost mrazáku | plný mrazák drží teplotu déle než poloprázdný |
| Výpadek proudu | neotvírat, uzavřený mrazák vydrží řádově hodiny |
Klimatická třída, kterou nikdo nečte
Na energetickém štítku a v návodu je uvedena klimatická třída, tedy rozmezí okolní teploty, ve kterém spotřebič pracuje podle deklarace. Spotřebič určený do mírného pásma umístěný v rozpálené garáži nebo v chatě bez stínění se dostává mimo tohle rozmezí a chladí hůř, i když není vadný.
Praktický důsledek je nejvýraznější u mrazáků a chladniček umísťovaných mimo obytný prostor. Právě tam vzniká nejčastější stížnost, tedy že mrazák v létě netáhne a v zimě zase v nevytápěné místnosti neběží dost často, protože ho okolní chlad neuvede do chodu.
Umístění a odvod tepla
Chladnička odebírá teplo zevnitř a předává ho do místnosti přes kondenzátor, tedy mřížku nebo trubky na zadní straně, případně vestavěné do boků. Když je tenhle výměník zaprášený, přiražený ke stěně nebo zabudovaný do nábytku bez odvětrání, teplo nemá kudy odcházet a kompresor běží déle.
Základní pravidla jsou tři. Nechat vzadu a nad spotřebičem volný prostor podle návodu, u vestavných spotřebičů dodržet předepsané větrací otvory ve skříni a jednou ročně kondenzátor vysát. K tomu se přidává umístění: vedle trouby, myčky nebo na přímém slunci roste spotřeba znatelně. Souvislosti se stíněním popisuje text o stínění oken.
Nastavení teplot
| Prostor | Jak k němu přistupovat |
|---|---|
| Chladnička | běžně se doporučuje kolem 4 až 5 stupňů |
| Nejchladnější místo | u většiny modelů dole nad zásuvkou na zeleninu |
| Nejteplejší místo | dveře, proto se tam nemá skladovat nic citlivého |
| Zásuvka na zeleninu | vyšší vlhkost, oddělený prostor |
| Mrazák | obvykle minus 18 stupňů |
| Rychlé zmrazení | funkce na dočasné zvýšení výkonu při doplnění zásob |
| Vlastní teploměr | ukáže skutečnost, ne jen nastavený stupeň |
| Snížení teploty pod doporučení | zvyšuje spotřebu bez užitku |
| Horké jídlo dovnitř | zatíží chlazení, nechává se vychladnout |
| Otvírání dveří | hlavní zdroj tepelné zátěže v provozu |
| Přeplnění chladničky | brání proudění vzduchu uvnitř |
| Poloprázdný mrazák | drží teplotu hůř než plný |
Vlastní teploměr položený do chladničky je levná pomůcka, která ukáže víc než číslo na displeji. Nastavení totiž odpovídá regulaci, ne skutečné teplotě v konkrétní polici, a rozdíly mezi horní a spodní částí bývají znatelné.
Námraza a odmrazování
U statických mrazáků, tedy těch bez systému proti námraze, se na stěnách usazuje jinovatka. Vzniká z vlhkosti, která se dovnitř dostane při otevření dveří a s vloženými potravinami. Vrstva námrazy působí jako izolace, takže chlazení je horší a spotřeba roste.
Odmrazovat se proto vyplatí, jakmile vrstva znatelně naroste, a v létě častěji než v zimě, protože do otevřeného mrazáku vniká teplejší a vlhčí vzduch. Beznámrazové modely tenhle problém řeší samy, za cenu mírně vyšší spotřeby a sušší atmosféry uvnitř, kvůli které se potraviny balí pečlivěji.
Těsnění, které nikdo nekontroluje
Nejčastější skrytá závada není v kompresoru, ale v těsnění dveří. Ztvrdlé nebo natržené těsnění propouští teplý vzduch dovnitř a přístroj běží prakticky nepřetržitě. Test je jednoduchý: mezi dveře a rám se vloží list papíru a zavře se. Když jde papír vytáhnout bez odporu, těsnění netěsní.
Zkontrolovat se vyplatí celý obvod, protože netěsnost bývá jen v části. Těsnění se čistí vlažnou vodou a u řady modelů se dá vyměnit samostatně, takže nejde o důvod k výměně spotřebiče. Druhou drobností je vyrovnání: nakloněný spotřebič se hůř dovírá a dveře se samy neuzavřou.
Výpadek proudu
Při výpadku platí jediné pravidlo: neotvírat. Zavřený mrazák udrží potraviny zmrazené řádově hodiny a plný mrazák výrazně déle než poloprázdný, protože zmrazený obsah sám funguje jako zásobník chladu. Právě proto se doporučuje volný prostor v mrazáku vyplnit, například nádobami s vodou.
Po obnovení dodávky se obsah posoudí. Potraviny, které zůstaly zmrzlé a mají krystaly ledu, se dají dál skladovat, částečně rozmražené maso a ryby se mají tepelně zpracovat a nezmrazovat znovu. Rozhoduje přitom stav, ne délka výpadku sama o sobě. Skladování potravin obecně rozebírá text o skladovacích nádobách.
Když chladnička přestane stíhat
Než se volá servis, vyplatí se projít pět věcí, protože většina případů má triviální příčinu. První je nastavení, které se snadno změní neopatrným otočením ovladače nebo dětskou rukou. Druhou je zaplněnost: přeplněná chladnička brání proudění vzduchu uvnitř a části obsahu se chlad nedostane.
Třetí je odvětrání kolem spotřebiče. Přiražení ke stěně, zabudování bez předepsaných otvorů nebo nahromaděné věci na spotřebiči brání odvodu tepla. Čtvrtou je zaprášený kondenzátor vzadu nebo dole, který se jednou ročně vysává; u spotřebičů v prašném prostředí a v domácnostech se zvířaty častěji.
Pátou je odtokový otvor uvnitř chladničky. Ucpaný otvor se pozná podle vody stojící pod zásuvkou na zeleninu a řeší se propláchnutím, obvykle jen teplou vodou a měkkým nástrojem. Vlhkost uvnitř navíc zvyšuje námrazu a zhoršuje chlazení.
Teprve když nic z toho nepomůže a kompresor běží nepřetržitě nebo naopak vůbec, jde o závadu. Zvuk pomáhá při popisu: bzučení, cvakání spouštěcího relé nebo naprosté ticho jsou různé příznaky a servisu se hodí je popsat spolu s tím, jak dlouho to trvá.
Přehled a srovnání
Co mluví pro beznámrazový mrazák
- Odpadá odmrazování. Nemusíte jednou za čas vyklízet celý obsah.
- Stabilnější teplota. Neztrácí výkon narůstající vrstvou námrazy.
- Snadnější údržba. Nevzniká led v zásuvkách a na těsnění.
- Mírně vyšší spotřeba. Systém proti námraze sám něco spotřebuje.
- Sušší prostředí. Nedostatečně zabalené potraviny osychají.
- Vyšší pořizovací cena. Za stejný objem zaplatíte víc.
Co mluví pro samostatný mrazák mimo kuchyň
- Větší objem. Umožní nakupovat a mrazit ve větším množství.
- Méně otvírání. Nezatěžuje se běžným provozem jako kuchyňský.
- Uvolní místo v kuchyni. Kombinovaná chladnička může být menší.
- Klimatická třída. V garáži nebo v chatě může být mimo deklarované rozmezí.
- Delší cesta. Do sklepa se chodí méně často a zásoby se hůř hlídají.
- Riziko nepovšimnutého výpadku. Mimo dohled se závada objeví pozdě.
Výčty výše nejsou pořadím ani doporučením, jde o kritéria pro vlastní rozhodnutí.
Přehled všech souvisejících textů najdete v rozcestníku o tématu chlazení a techniku v létě.
Časté otázky
Proč lednice v létě běží pořád?
Protože musí odvést teplo do teplejší místnosti, což trvá déle, a zároveň se do ní při každém otevření dostane teplejší vzduch. Roli hraje i umístění vedle trouby nebo na slunci a zaprášený kondenzátor vzadu.
Co je klimatická třída?
Údaj v návodu a na štítku, který uvádí rozmezí okolní teploty, pro které je spotřebič určen. Mimo tohle rozmezí, tedy typicky v rozpálené garáži nebo v nevytápěné místnosti v zimě, spotřebič chladí hůř, i když není vadný.
Jaké teploty nastavit?
V chladničce se běžně doporučuje kolem čtyř až pěti stupňů a v mrazáku minus osmnáct. Nižší nastavení spotřebu zvyšuje bez užitku. Skutečnou teplotu ukáže vlastní teploměr, ne číslo na displeji.
Kde je v chladničce nejchladněji?
U většiny modelů dole nad zásuvkou na zeleninu, zatímco nejteplejším místem jsou dveře. Proto se do dveří neukládají potraviny, u kterých na teplotě záleží nejvíc.
Jak často odmrazovat mrazák?
Jakmile vrstva námrazy znatelně naroste, protože působí jako izolace a zvyšuje spotřebu. V létě je potřeba častěji, protože do otevřeného mrazáku vniká teplejší a vlhčí vzduch. Beznámrazové modely to řeší samy.
Jak poznám vadné těsnění?
Vložte mezi dveře a rám list papíru a zavřete. Když jde papír vytáhnout bez odporu, těsnění v daném místě netěsní. Kontroluje se celý obvod a u řady modelů se těsnění dá vyměnit samostatně.
Co dělat při výpadku proudu?
Neotvírat. Zavřený mrazák udrží potraviny zmrazené řádově hodiny, plný výrazně déle než poloprázdný. Právě proto se volný prostor vyplatí vyplnit, například nádobami s vodou.
Můžu rozmrzlé potraviny zamrazit znovu?
Rozhoduje stav, ne délka výpadku. Co zůstalo zmrzlé s krystaly ledu, se dá dál skladovat. Částečně rozmražené maso a ryby se mají tepelně zpracovat a znovu nezmrazovat.
Zdroje: klimatické třídy, doporučené teploty a požadavky na odvětrání uvádějí výrobci v návodech a na energetických štítcích. Text je obecný přehled a nenahrazuje pokyny konkrétního výrobce.
