Vařič a vaření v přírodě: plyn, benzin, nebo líh
Vařič se nevybírá podle výkonu, ale podle toho, kde a jak často se bude vařit. Plynová kartuše se závitem je nejjednodušší volba pro léto a pro dva lidi, ale v mrazu ztrácí tlak, na dlouhé cestě se špatně shání a prázdná kartuše se nedá dolít. Benzinový vařič tyhle problémy nemá, zato vyžaduje údržbu a předehřev. Rozdíl mezi nimi tedy není v tom, který je lepší, ale kde se který hodí.
Tenhle text popisuje čtyři typy vařičů, jak se počítá spotřeba paliva, jaké nádobí dává smysl, co se dá reálně uvařit a jaká bezpečnostní pravidla platí u vaření ve stanu a u ohně v přírodě.
Typy vařičů ve zkratce
| Typ | Kdy se hodí |
|---|---|
| Plynový se závitem | léto, kemp i pěší cesta, nejjednodušší obsluha |
| Plynový se systémovým hrncem | rychlý ohřev vody, vysoká účinnost |
| Benzinový | zima, dlouhé cesty, palivo se sežene všude |
| Lihový | tichý, jednoduchý, pomalý a citlivý na vítr |
| Na dřevo | bez paliva v batohu, ale závislý na suchém dřevu a povolení |
| Kartuše se závitem | nejrozšířenější, dá se koupit i v horách |
| Kartuše na propíchnutí | levnější, nelze odpojit před vyprázdněním |
| Směs propan butan | propan v mrazu pomáhá, izobutan hoří rovnoměrněji |
| Piezo zapalování | pohodlné, ale zápalky nebo křesadlo patří do výbavy vždy |
| Regulace plamene | rozhoduje, jestli se dá i vařit, nebo jen ohřívat |
| Větrná clona | u vařiče pod hrncem zásadní, u kartuše opatrně |
| Účinnost systému | hrnec s výměníkem ušetří znatelnou část paliva |
Plyn, benzin, líh
Plynový vařič šroubovaný na kartuši je dnes výchozí volbou. Zapálí se během vteřiny, dá se regulovat a nevyžaduje žádnou přípravu. Slabinou je chování v chladu: s klesající teplotou klesá tlak v kartuši a výkon jde dolů, což se dá zmírnit ohřátím kartuše v ruce nebo tím, že se přes noc drží ve spacáku.
Benzinový vařič pracuje s tekutým palivem a s vlastní pumpičkou, takže funguje i v mrazu a ve vysoké nadmořské výšce. Vyžaduje předehřev hořáku, občasné čištění trysky a opatrnost při plnění. Lihový vařič je nejjednodušší zařízení vůbec, bez pohyblivých dílů a naprosto tichý, ale hoří pomalu, hůř se reguluje a ve větru je prakticky nepoužitelný bez clony.
Kolik paliva vzít
Spotřeba se nepočítá na dny, ale na litry ohřáté vody. Základní úvaha je jednoduchá: kolik teplých jídel a nápojů denně, kolik lidí a kolik dnů. Dvojice, která si ráno dělá kávu a večer vaří jedno jídlo, spotřebuje výrazně méně než skupina, která ohřívá vodu i na mytí.
Praktická pravidla platí tři. Vařit pod pokličkou, protože bez ní uniká velká část tepla. Používat větrnou clonu, ale u plynového vařiče se závitem nikdy tak, aby uzavírala kartuši, protože přehřátí kartuše je nebezpečné. A neohřívat víc vody, než je potřeba; právě to je nejčastější zdroj zbytečné spotřeby.
Nádobí a co s ním
| Vybavení | Na co se hodí |
|---|---|
| Hliníkový hrnec | lehký, dobře vede teplo, snadno se poškrábe |
| Titanový hrnec | nejlehčí, ale teplo vede hůř a jídlo se připaluje |
| Nerezový hrnec | odolný a snadno čistitelný, těžší |
| Systémový hrnec s výměníkem | rychlejší ohřev a nižší spotřeba plynu |
| Nepřilnavá úprava | usnadní vaření, nesnáší kovové příbory |
| Poklička | zkrátí ohřev a ušetří palivo |
| Skládací příbor | lžíce s dlouhou rukojetí se hodí k sáčkovým jídlům |
| Termohrnek | udrží teplotu a nahradí druhou nádobu |
| Skládací miska | šetří objem, hůř se z ní jí horké jídlo |
| Utěrka a houbička | mytí bez saponátu v přírodě, jen mechanicky |
| Pytel na odpad | všechno se odnáší, včetně zbytků jídla |
| Rukavice nebo chňapka | u systémových hrnců bývá držák součástí |
Co se dá reálně uvařit
Na jednom hořáku se vaří jinak než doma. Nejjednodušší kategorií jsou sušená jídla v sáčku, kde stačí zalít vroucí vodou a počkat; hodí se na pěší cesty, protože nevyžadují mytí hrnce. Druhou kategorií jsou těstoviny, kuskus a instantní rýže, u kterých rozhoduje doba varu a spotřeba paliva.
Na kempu s autem se možnosti rozšiřují. Dvouhořákový vařič nebo vařič na větší kartuši umožní vařit polévky, omáčky a smažit, a k tomu se hodí chladicí box. Právě u něj platí, že rozhoduje předchlazení: box vychlazený doma spolu s obsahem drží teplotu podstatně déle než box naplněný teplými potravinami.
Bezpečnost
Ve stanu se nevaří. Nejde jen o riziko požáru: hoření spotřebovává kyslík a produkuje oxid uhelnatý, který je bez barvy a bez zápachu. To platí i pro předsíň a pro vaření pod uzavřenou plachtou. Když počasí nedovolí nic jiného, vaří se u vchodu s maximálním větráním a nikdy se nespí s hořícím ani doutnajícím zdrojem.
Kartuše se vyměňuje mimo stan a mimo otevřený oheň, prázdná se odnáší a nepropichuje. Horký hrnec se nestaví na suchou trávu a vařič nestojí na nakloněné ploše. Otevřený oheň je pak samostatná kapitola s vlastními pravidly, kterým se věnuje text o pravidlech táboření.
Voda a hygiena při vaření
Voda z potoka není bez úpravy pitná ani v horách. Pro vaření to sice řeší var, ale mytí nádobí a čištění zubů se řeší jinak. Nádobí se v přírodě myje mechanicky, bez saponátu a dál než u vodního zdroje, a zbytky jídla se odnášejí, ne vylévají.
V kempu je situace jiná, protože je k dispozici pitná voda a myčka nádobí. Pravidlo o odpadu ale platí pořád: zbytky jídla přitahují hlodavce a u některých míst i větší zvířata, takže potraviny nezůstávají přes noc venku ani ve stanu. Podrobněji o vodě a mytí mluví text o hygieně a vodě v přírodě.
Jídelníček, který se dá uvařit
Plánování jídla na cestu se řídí třemi věcmi: hmotností, trvanlivostí bez chlazení a počtem nádob, které se pak musí umýt. Právě poslední bod lidé podceňují a druhý večer zjistí, že mytí hrnce po smaženém jídle je v terénu nepříjemná disciplína.
Nejlehčí kategorií jsou sušené potraviny, tedy instantní kaše, kuskus, bramborová kaše, sušená zelenina, luštěninové polévky a sušené maso. Zalijí se vroucí vodou a hrnec zůstane relativně čistý. Druhou kategorií jsou trvanlivé potraviny bez chlazení: tvrdý sýr, trvanlivý salám, tortilly, arašídové máslo, ořechy a sušené ovoce. Vydrží dny a nevyžadují vaření vůbec.
V kempu s autem se přidává chladicí box a s ním čerstvé suroviny. I tam se ale vyplatí plánovat pořadí: první den to, co se kazí nejrychleji, poslední den trvanlivé zásoby. Snadno se totiž stane, že se maso schované vespod objeví až třetí den, kdy už je pozdě.
Poslední zásadou je porce. Vařit se má tolik, kolik se sní, protože zbytky jsou v přírodě problém: nedají se skladovat, nepatří do ohniště ani do půdy a musí se odnést. Právě proto se osvědčuje vážit suroviny doma a balit je po dávkách na jedno jídlo.
Přehled a srovnání
Co mluví pro plynový vařič na kartuši
- Okamžitý start. Nasadit, otevřít, zapálit, žádná příprava.
- Regulace plamene. Dá se skutečně vařit, ne jen ohřívat.
- Dostupnost. Kartuše se závitem seženete i v horských obchodech.
- Slabší v chladu. S klesající teplotou klesá tlak a výkon.
- Nedopočítáte zbytek. Kolik plynu zbývá, se pozná jen odhadem.
- Odpad navíc. Prázdné kartuše se musí odnést a odevzdat.
Co mluví pro systémový vařič s výměníkem
- Rychlost. Vodu ohřeje výrazně dřív než běžný hořák.
- Nižší spotřeba. Výměník tepla ušetří znatelnou část plynu.
- Odolnost vůči větru. Konstrukce hořák sama chrání.
- Omezené vaření. Na dušení a smažení se nehodí.
- Vlastní nádobí. Systém je vázaný na svůj hrnec.
- Vyšší hmotnost. Proti holému hořáku váží víc.
Výčty výše nejsou pořadím ani doporučením, jde o kritéria pro vlastní volbu.
Na tenhle text navazuje rozcestník o tématu kempování a spaní venku, který propojuje celou sérii.
Časté otázky
Jaký vařič na první cestu?
Plynový se závitem na kartuši. Zapálí se okamžitě, dá se regulovat, nevyžaduje přípravu ani údržbu a kartuše se dají koupit i v horských obchodech. Na zimní použití a na dlouhé cesty se pak hodí spíš benzinový.
Proč vařič v chladu netáhne?
Protože s klesající teplotou klesá tlak v kartuši. Pomůže ohřát kartuši v ruce, mít ji přes noc ve spacáku nebo zvolit směs s vyšším podílem propanu, případně přejít na benzinový vařič.
Kolik plynu vzít s sebou?
Počítá se podle množství ohřáté vody, ne podle dnů. Rozhoduje počet teplých jídel a nápojů, počet lidí a délka cesty. Vaření pod pokličkou a ohřívání jen potřebného množství spotřebu výrazně sníží.
Můžu vařit ve stanu?
Ne. Kromě rizika požáru hoření spotřebovává kyslík a produkuje oxid uhelnatý, který není cítit. Platí to i pro předsíň a pro uzavřenou plachtu. Když počasí nedovolí nic jiného, vaří se u vchodu s maximálním větráním.
Jaký hrnec je nejlepší?
Pro běžné použití hliníkový, protože je lehký a dobře vede teplo. Titan je nejlehčí, ale jídlo se v něm připaluje, nerez je odolná a snadno čistitelná, ale těžší. Poklička ušetří palivo bez ohledu na materiál.
Můžu použít větrnou clonu u plynového vařiče?
Ano, ale nikdy tak, aby obepínala i kartuši. Uzavřená clona kartuši přehřeje, a to je nebezpečné. U vařičů se samostatnou hadicí, kde kartuše stojí stranou, je clona bezproblémová.
Jak mýt nádobí v přírodě?
Mechanicky, bez saponátu a v dostatečné vzdálenosti od vodního zdroje. Zbytky jídla se odnášejí, ne vylévají, protože přitahují hlodavce a u některých lokalit i větší zvířata.
Co s prázdnou kartuší?
Odnést a odevzdat na sběrné místo. Nepropichuje se, nevhazuje do ohně a nenechává v přírodě. Kartuše na propíchnutí se navíc nesmí odpojit od vařiče, dokud není vyprázdněná.
Zdroje: parametry vařičů, paliv a nádobí vycházejí z veřejně dostupné dokumentace výrobců; upozornění na oxid uhelnatý při spalování v uzavřeném prostoru vychází z doporučení hasičských záchranných sborů. Text je obecný přehled.
