Týrání zvířat a kam podat oznámení

Týrání zvířete není jen hrubé zacházení. Zákon vyjmenovává konkrétní jednání, která se za týrání považují, a řada z nich se týká i chovu v běžné domácnosti. Oznámení se podává obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností a ten má povinnost každý podnět projednat.

Co zákon považuje za týrání

Patří sem nucení zvířete k výkonům, které neodpovídají jeho fyzickému stavu a biologickým schopnostem a prokazatelně překračují jeho síly.

Dále podrobení zvířete výcviku, veřejnému vystoupení nebo obdobnému účelu, je-li to pro zvíře spojeno s bolestí, utrpením, zraněním nebo jiným poškozením, a rovněž výchova, cvičení nebo účelové používání zvířete k agresivnímu chování vůči člověku nebo jiným zvířatům.

Poslední bod je podstatný pro posuzování útoků psů. Zákon nepracuje se seznamem plemen, ale s tím, jak se zvířetem zacházel člověk.

Omezování z jiných než zdravotních důvodů

Za týrání se považuje omezovat výživu zvířete včetně jeho napájení, podávat mu potravu s příměsemi nebo předměty, které způsobují bolest nebo jej jinak poškozují, a bez nutnosti omezovat svobodu pohybu nutnou pro zvíře daného druhu, pokud by to způsobilo utrpení.

Tahle část dopadá na trvalé uvázání psa na krátkém řetězu, na chov v nevyhovujícím prostoru a na dlouhodobé zavření zvířete bez možnosti pohybu.

Rozhodující je utrpení zvířete, ne délka uvázání sama o sobě. Posouzení proto vychází z odborného vyjádření, ne z názoru souseda.

Staré a nemocné zvíře

Za týrání se považuje vydat slabé, nevyléčitelně nemocné, vyčerpané nebo staré zvíře, pro které je další přežívání spojeno s trvalou bolestí nebo utrpením, k jinému účelu než neodkladnému a bezbolestnému usmrcení.

Zákon tedy postihuje i opačnou krajnost než usmrcení bez důvodu. Odkládání řešení u trpícího zvířete je samostatné porušení povinností.

Podrobnosti popisuje text o utracení zvířete.

Zákroky kvůli vzhledu

Zakázané je provádět nebo nechat provést chirurgické zákroky za účelem změny vzhledu nebo jiných vlastností zvířete, a to i za použití znecitlivění.

Zákon jmenuje zejména kupírování uší, ničení hlasivek nebo jiné prostředky k omezení hlasitých projevů a z jiných než zdravotních důvodů amputaci drápů, zubů, jedových nebo pachových žláz.

Sem patří i technický nebo chirurgický zákrok, který znemožní nebo změní trvalé označení zvířete čipem nebo tetováním. Pravidla označení popisuje text o čipování psa.

Doping, štvaní a bolestivé pomůcky

Za týrání se považuje podávat zvířeti dopingové látky a jiné látky poškozující organismus s cílem změnit jeho výkon nebo vzhled.

Stejně tak cvičit nebo zkoušet zvíře na jiném živém zvířeti, používat živá zvířata jako lákadla nebo nástrahy a štvát zvířata proti sobě, mimo zákonem uvedené výjimky u lovu a výcviku pasteveckých psů.

U pomůcek je hranicí následek. Zakázané je používat podnětů, předmětů nebo bolest vyvolávajících pomůcek tak, že působí klinicky zjevné poranění nebo následné dlouhodobé prokazatelné negativní změny v činnosti nervové soustavy.

Množírna je vlastní skutková podstata

Zakázán je chov psů nebo koček, včetně jejich rozmnožování, v zařízení včetně bytu, ve kterém jsou chováni a rozmnožováni v nevhodných podmínkách, které způsobují jejich utrpení, a ve větším počtu, který jim neumožňuje uspokojovat jejich fyziologické, biologické nebo etologické potřeby.

Zákon k tomu dodává důležitou větu. Množírnou se rozumí takové zařízení, i když není hlavním cílem činnosti chovatele rozmnožování zvířat nebo dosažení zisku.

Nerozhoduje tedy záměr, ale podmínky a počet zvířat. Právě proto pod definici spadají i případy, kdy člověk jen nezvládl počet zvířat ve vlastní domácnosti.

Kam podat oznámení

Podnět se podává obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností. Ten je povinen projednat všechny podněty podané podle zákona a po vydání rozhodnutí je bezodkladně zaslat příslušné krajské veterinární správě.

Souběžně je namístě informovat krajskou veterinární správu, která provádí dozor a vydává odborné vyjádření. Při bezprostředním ohrožení zvířete nebo lidí se volá policie.

Úřad si v řízení o přestupku vyžádá odborné vyjádření krajské veterinární správy, které je pro toto řízení závazné. Posouzení tedy nedělá úředník podle fotografií, ale veterinární odborník.

Co má oznámení obsahovat

Přesné místo, dobu pozorování a popis toho, co bylo vidět, ideálně opakovaně a s datem. Obecné tvrzení, že se o zvíře někdo nestará, úřadu k zahájení řízení nestačí.

Užitečné jsou fotografie nebo video s časovým údajem, popis stavu zvířete, přístupu k vodě a krmivu a popis prostoru, ve kterém je zvíře drženo.

Oznamovatel uvádí i své kontaktní údaje. Anonymní podnět úřad prošetřit může, ale nemá se koho doptat na doplnění, což řízení zpomaluje.

Co může úřad nařídit

Na návrh krajské veterinární správy může obecní úřad obce s rozšířenou působností správním rozhodnutím nařídit a zajistit umístění týraného zvířete do náhradní péče.

Dále může nařídit chovateli opatření ke snížení počtu zvířat, pozastavení činnosti, při které dochází k týrání, do doby odstranění závad, anebo umožnění péče o zvíře jinou osobou přímo u chovatele.

Je-li dán zákonný důvod k usmrcení, může nařídit vlastníkovi zajistit utracení zvířete odborně způsobilou osobou. Odvolání proti části těchto rozhodnutí nemá odkladný účinek.

Kdo platí náklady

Náklady spojené s umístěním týraného zvířete do náhradní péče a s následnou péčí o něj hradí osoba, jíž bylo zvíře odebráno. Náklady na léčení zvířete, které bylo týráno a poškozeno na zdraví, ponese ten, kdo tento stav způsobil, i když přesahují hodnotu zvířete.

O nákladech rozhoduje obecní úřad obce s rozšířenou působností ve správním řízení. Neuhradí-li je vlastník do tří měsíců ode dne oznámení rozhodnutí, může úřad rozhodnout, že se zvíře stává vlastnictvím státu.

Na tuhle možnost musí být vlastník v rozhodnutí o nákladech výslovně upozorněn. Stát potom zabezpečí péči o takové zvíře.

Přestupek a trestný čin

Je-li zahájeno správní řízení o zvláštním opatření, zahájí úřad vždy také řízení o přestupku. Neplatí to, bylo-li v dané věci zahájeno trestní řízení.

Týrání zvířat je totiž zároveň trestným činem podle trestního zákoníku. Rozhodující je intenzita jednání a jeho následky, ne to, zda šlo o zvíře vlastní nebo cizí.

Souběh obou rovin je běžný a oznamovatel ho nemusí řešit. Věc si mezi sebou předají orgány samy.

Opuštěné zvíře

Nikdo nesmí zvíře opustit s úmyslem se ho zbavit nebo je vyhnat. Za opuštění se nepovažuje vypuštění zvířete do jeho přirozeného prostředí, je-li to vhodné z hlediska stavu zvířete a podmínek prostředí.

Nalezené zvíře tedy nemusí být jen zatoulané. Postup při nálezu popisuje text o ztrátě a nálezu zvířete.

Prevenci na straně chovatele shrnuje text o povinnostech chovatele zvířete.

Časté otázky

Co se považuje za týrání?

Mimo jiné nucení k nepřiměřeným výkonům, omezování výživy a pohybu z nezdravotních důvodů, doping, štvaní zvířat a zákroky měnící vzhled.

Je kupírování uší zakázané?

Ano. Patří mezi chirurgické zákroky za účelem změny vzhledu, které zákon výslovně zakazuje.

Co je množírna?

Chov psů nebo koček v nevhodných podmínkách způsobujících utrpení a ve větším počtu, a to i tehdy, není-li cílem zisk nebo rozmnožování.

Kam podat oznámení?

Obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností a krajské veterinární správě, při bezprostředním ohrožení policii.

Co má oznámení obsahovat?

Místo, dobu pozorování, konkrétní popis jednání a pokud možno fotografie s časovým údajem a kontakt na oznamovatele.

Rozhoduje úřad sám?

V řízení o přestupku si vyžádá odborné vyjádření krajské veterinární správy, které je pro řízení závazné.

Může být zvíře odebráno?

Ano, úřad může nařídit umístění týraného zvířete do náhradní péče, a to i s vyloučením odkladného účinku odvolání.

Kdo platí náklady náhradní péče?

Osoba, jíž bylo zvíře odebráno. Neuhradí-li je do tří měsíců od oznámení rozhodnutí, může zvíře připadnout státu.

Zdroje: Zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, § 4, 6, 7a, 13, 24a a 28a. Ověřeno 16. 9. 2026.