Fotografie s hvězdami

Fotografování hvězd: nastavení, ostření a stativ

Noční obloha je scéna, na kterou automatika fotoaparátu ani telefonu nestačí. Světla je tak málo, že přístroj neví, na co zaostřit, a jak dlouho má snímat.

Řešením je přepnout do manuálního režimu a nastavit tři věci ručně. Doba expozice, citlivost a clona spolu souvisejí a u hvězd se vzájemně vyvažují jinak než ve dne.

Čtvrtým prvkem je stativ. Bez pevné opory se při expozici v řádu vteřin nedá pořídit ostrý snímek žádnou technikou.

Proč nestačí automatika

Automatické měření expozice počítá s tím, že scéna má být průměrně světlá. Noční obloha ale průměrně světlá není, takže automatika buď přesvětlí, nebo se vzdá.

Automatické ostření potřebuje kontrast, který na tmavé obloze chybí. Objektiv proto jezdí sem a tam a nakonec zaostří kamkoli.

Stabilizace pomáhá při krátkých časech z ruky, ale u expozice v řádu vteřin nemá co stabilizovat. Naopak se doporučuje ji na stativu vypnout, protože sama může způsobit rozmazání.

Základní nastavení

Parametr Výchozí hodnota Co dělá Kdy měnit
Režim manuální umožní nastavit vše ručně vždy
Clona nejnižší dostupné číslo propustí co nejvíc světla přivřít o krok, pokud jsou hvězdy v rozích rozmazané
Doba expozice podle pravidla níže určuje, kolik světla dopadne zkrátit, když se hvězdy táhnou
Citlivost ISO 1600 až 6400 zesílí signál, přidá šum snížit, pokud je snímek dost světlý
Ostření manuální na nekonečno zaostří na hvězdy vždy zkontrolovat zvětšeným náhledem
Formát RAW uchová víc informací pro úpravu vždy, pokud to přístroj umí
Vyvážení bílé ruční kolem 3800 K určuje barvu oblohy u RAW se dá měnit dodatečně
Stabilizace vypnutá na stativu není potřeba zapnout jen při fotografování z ruky
Spoušť samospoušť nebo dálková zabrání otřesu od prstu vždy na stativu

Jak dlouho může být expozice

Země se otáčí, takže se hvězdy na snímku po určité době začnou táhnout do čárek. Nejjednodušší pomůckou je takzvané pravidlo 500: maximální dobu expozice ve vteřinách získáte tak, že vydělíte číslo 500 ohniskovou vzdáleností objektivu.

U objektivu s ohniskem 20 milimetrů vychází zhruba 25 vteřin. U ohniska 50 milimetrů už jen 10 vteřin.

U fotoaparátů s menším snímačem je potřeba výsledek ještě vydělit takzvaným crop faktorem, obvykle 1,5 nebo 1,6. Pravidlo je orientační a u dnešních snímačů s vysokým rozlišením bývá výsledek mírně nadsazený.

Když chcete naopak hvězdné dráhy, postupuje se opačně. Vzniknou skládáním desítek nebo stovek kratších snímků pořízených za sebou, ne jedním velmi dlouhým.

Ostření na tmavou oblohu

Nekonečno na stupnici objektivu obvykle není přesné a bod ostrosti bývá kousek před koncem dráhy. Spolehnout se na doraz proto nelze.

Postup je jednoduchý. Zapněte živý náhled, zvětšete obraz na maximum, najeďte na nejjasnější hvězdu a otáčejte zaostřovacím kroužkem, dokud se z rozmazané kuličky nestane co nejmenší bod.

Zaostření se pak zafixuje a už se s objektivem nehýbe. Přechodné zaostření na automatiku a zpět nastavení zruší.

Během noci se ostření může posunout vlivem chladu. U delších sérií se vyplatí čas od času zkontrolovat.

Kdy a kam vyrazit

  • Nov měsíce. Úplněk přesvětlí oblohu natolik, že slabší hvězdy zmizí. Nejlepší jsou dny kolem novu.
  • Bez světelného znečištění. I malé město osvětlí oblohu na desítky kilometrů. Rozhoduje vzdálenost od zdrojů, ne nadmořská výška.
  • Jasno a nízká vlhkost. Vysoká vlhkost způsobí rosení objektivu a snížení kontrastu.
  • Mléčná dráha. Nejvýraznější část je v našich zeměpisných šířkách vidět od jara do podzimu, v zimě je nejjasnější část pod obzorem.
  • Popředí. Snímek jen s hvězdami působí prázdně. Strom, silueta hory nebo stavba dají obrazu měřítko.
  • Průzkum za světla. Místo je rozumné vybrat ještě za dne, protože po tmě se kompozice hledá obtížně.
  • Bezpečnost. Noční výprava do terénu vyžaduje čelovku, teplé oblečení a informaci pro někoho, kam jdete.

Světelné znečištění a jak ho obejít

Nejčastější příčinou zklamání není technika, ale obloha. I malé město osvětlí oblohu do vzdálenosti desítek kilometrů a slabší objekty v té záři zaniknou.

Míra osvětlení oblohy se popisuje devítistupňovou škálou, kde nejnižší stupně odpovídají skutečně tmavé obloze a nejvyšší centru velkoměsta. V Česku se nejtmavší místa hledají spíš na hranicích, ve vojenských újezdech a v pohraničních horách.

Prakticky pomáhá odjet od zdroje světla a namířit fotoaparát na opačnou stranu, než kde leží nejbližší město. Nad městem je záře výrazně silnější než nad volnou krajinou.

Roli hraje i směr. Nejzajímavější část Mléčné dráhy je v našich šířkách nízko nad jižním obzorem, takže se hledá místo s volným výhledem k jihu.

Skládání snímků a co s tím jde dělat

Jeden snímek má vždy omezený poměr signálu a šumu. Skládání několika desítek stejných záběrů do jednoho ten poměr zlepší a výsledek je čistší, než jaký lze pořídit jedním snímkem.

Pořizuje se série stejně nastavených snímků za sebou a k nim několik snímků se zakrytým objektivem. Program pak z rozdílu odečte šum snímače.

U hvězdných drah je princip jiný. Skládají se desítky kratších expozic, ze kterých vznikne souvislý oblouk, a výhodou je, že se dá kdykoli zastavit a série se dá i zkrátit.

Nejjednodušší je použít v přístroji intervalové snímání, pokud ho umí. Bez něj se používá dálková spoušť s aretací.

Vybavení, které se skutečně vyplatí

Nejdůležitější je stativ, a to pevný. Lehký cestovní stativ se ve větru rozkmitá a všechny snímky jsou měkké.

Druhým prvkem je světelný objektiv, tedy s nízkým clonovým číslem. Rozdíl mezi clonou 2,8 a 4 znamená dvojnásobek světla, což se u nočních snímků projeví okamžitě.

Třetím je čelovka s červeným světlem. Červená barva nenaruší přizpůsobení oka tmě, které trvá desítky minut a bílé světlo ho zruší během vteřiny.

Čtvrtým jsou náhradní články. V chladu klesá kapacita baterie výrazně rychleji a dlouhé expozice ji vyčerpají dřív než běžné fotografování.

Nejčastější chyby

  • Automatické ostření na tmavou oblohu. Objektiv nemá na co zaostřit a snímek je měkký.
  • Spolehnutí na doraz nekonečna. Bod ostrosti bývá kousek před ním.
  • Příliš dlouhá expozice. Hvězdy se protáhnou do čárek. Pomůže pravidlo 500.
  • Zapnutá stabilizace na stativu. Může sama způsobit rozmazání.
  • Spouštění prstem. Otřes se u dlouhé expozice projeví. Používá se samospoušť nebo dálková spoušť.
  • Fotografování v JPEG. U nočních snímků se ztratí většina prostoru pro úpravu.
  • Nadměrné ISO. Šum se v tmavých plochách projeví nejvíc a nejde odstranit beze ztráty detailu.
  • Bílé světlo na místě. Zruší přizpůsobení oka tmě sobě i ostatním v okolí.

Co zvládne telefon

Dnešní telefony mají noční režim, který skládá několik snímků do jednoho a výsledek je překvapivě dobrý. Na krajinu za tmy a na oblohu s nejjasnějšími hvězdami to stačí.

Limitem je velikost snímače. Slabé objekty, tedy Mléčná dráha v detailu a slabší hvězdy, se z malého snímače vytáhnout nedají.

Stativ pomůže i telefonu. Noční režim z ruky pracuje s kratšími časy a výsledek je znatelně horší než ze stabilní opory.

Kam dál

V chladu se rychle vybíjejí články, což je u noční fotografie zásadní. Souvislosti popisuje text o tom, jak fungují baterie a nabíjení.

Elektronika v mrazu i v horku má vlastní pravidla, jak ukazuje text o tom, co dělá s technikou teplo.

Časté otázky

Jaké nastavení použít na fotografování hvězd?

Manuální režim, nejnižší clonové číslo, ISO zhruba 1600 až 6400, expozice podle pravidla 500 a ruční ostření na nejjasnější hvězdu.

Co je pravidlo 500?

Pomůcka pro maximální dobu expozice. Číslo 500 se vydělí ohniskovou vzdáleností a výsledek je počet vteřin, po které se hvězdy ještě neprotáhnou.

Platí pravidlo 500 pro všechny fotoaparáty?

U menších snímačů se výsledek ještě dělí crop faktorem, obvykle 1,5 nebo 1,6. Je to orientační pomůcka, ne přesný výpočet.

Jak zaostřit na tmavou oblohu?

Ručně přes zvětšený živý náhled na nejjasnější hvězdu, dokud z ní není co nejmenší bod. Doraz nekonečna na objektivu bývá nepřesný.

Potřebuju stativ?

Potřebujete, protože expozice trvá vteřiny. Stativ má být pevný, lehký cestovní se ve větru rozkmitá.

Kdy je nejlepší doba na focení hvězd?

Kolem novu měsíce, za jasného počasí a mimo dosah městského osvětlení. Mléčná dráha je nejvýraznější od jara do podzimu.

Proč mám na snímcích čárky místo hvězd?

Expozice byla příliš dlouhá vůči ohnisku. Pomůže zkrátit čas podle pravidla 500 nebo použít širší objektiv.

Mám na stativu vypnout stabilizaci?

Ano, na stativu nemá co stabilizovat a může sama způsobit rozmazání.

Zvládne to telefon?

Noční režim zvládne krajinu za tmy a nejjasnější hvězdy. Slabé objekty se z malého snímače vytáhnout nedají.

Proč používat červenou čelovku?

Červené světlo nenaruší přizpůsobení oka tmě, které trvá desítky minut. Bílé světlo ho zruší okamžitě.

Podobné příspěvky