funkcni pradlo

Funkční prádlo na sport: proč bavlna nestačí

Bavlna na sport nefunguje ne proto, že by byla nekvalitní, ale proto, že pot nasaje a už ho nepustí dál. Mokré tričko drží vlhkost u kůže, přestává izolovat a při zastávce z těla rychle odvádí teplo. Funkční materiály dělají opak: vlhkost přesouvají na povrch, odkud se odpaří. Tenhle jediný rozdíl je důvod, proč se v chladu prochladíte v bavlně a ne v syntetice, i když je obojí stejně silné.

Tenhle text vysvětluje, jak vrstvy oblečení spolupracují, čím se liší syntetika a merino vlna, proč funkční prádlo časem zapáchá a jak ho prát, aby vydrželo. Zaměřuje se na sport a pobyt venku, ne na běžné zimní oblékání do města.

Funkční prádlo ve zkratce

Vrstva Co má dělat
První vrstva u kůže odvést pot od těla na povrch, sama zůstat suchá
Druhá izolační vrstva zadržet teplo ve vzduchových kapsách
Třetí ochranná vrstva zastavit vítr a déšť, pustit ven páru
Syntetika rychle schne, levnější, dřív zapáchá
Merino vlna hřeje i vlhká, méně zapáchá, schne pomaleji
Bavlna na sport nevhodná, drží vlhkost u kůže

Proč vrstvy a ne jedna tlustá věc

Jedna silná bunda umí jen jednu úroveň tepla. Tři tenčí vrstvy umí tři a hlavně jdou během aktivity ubírat a přidávat, což je při pohybu zásadní. Do kopce se člověk zapotí i v mrazu, na hřebeni se za pár minut prochladí. Vrstvení řeší právě tenhle rozdíl.

Mezi vrstvami navíc zůstává vzduch, který je sám o sobě izolant. Proto dvě tenké vrstvy hřejí často lépe než jedna dvojnásobně silná. Podmínkou je, aby vrstvy netlačily, protože stlačený materiál izolační schopnost ztrácí. To platí i pro příliš utaženou bundu přes objemnou mikinu.

První vrstva rozhoduje o všem

Vrstva u kůže má jediný úkol: dostat pot pryč od těla. Když selže, nepomůže sebelepší bunda nad ní. Proto se tady bavlna nepoužívá, i když je příjemná na dotek. Nasaje vlhkost, zůstane mokrá a ochlazuje tělo přesně v okamžiku, kdy se zastavíte.

Funkční materiál má být přiléhavý, ne volný. Volné triko se od kůže odtáhne a vlhkost nemá jak přebrat. Zároveň nesmí škrtit, protože tlak brání proudění. Rozdíl mezi dobrou a špatnou první vrstvou poznáte právě na zastávce, ne během pohybu.

Syntetika versus merino

Syntetické materiály odvádějí vlhkost velmi rychle, rychle schnou a jsou odolnější proti odření. Nevýhodou je, že se v nich rychleji množí bakterie, takže po jednom náročném dni bývají cítit. Hodí se na intenzivní krátké aktivity a tam, kde se prádlo často pere.

Merino vlna hřeje i ve vlhkém stavu, výrazně méně zapáchá a snese víc dní nošení za sebou, což ocení hlavně vícedenní výlety. Schne ale pomaleji a je choulostivější na mechanické poškození. Směsi obou materiálů se snaží spojit výhody a bývají rozumným kompromisem.

Druhá a třetí vrstva

Izolační vrstva má zadržet teplo, typicky fleece nebo lehká péřová či syntetická bunda. Fleece dobře propouští páru a snáší vlhko, péří hřeje nejlépe na svou hmotnost, ale ve vlhku ztrácí účinnost. Syntetická izolace je kompromis, který funguje i mokrý.

Vrchní vrstva zastavuje vítr a vodu a musí zároveň pustit páru ven. Právě propustnost bývá slabina levných nepromokavých bund, ve kterých se člověk zapotí zevnitř. Odvětrávací zipy pod pažemi jsou u pohybové aktivity praktičtější než vyšší vodní sloupec.

Proč funkční prádlo zapáchá

Za zápachem nestojí pot sám o sobě, ale bakterie, které na vlákně rozkládají jeho složky. Syntetická vlákna mají hladký povrch, na kterém se mastnota a bakterie drží, a jsou proto náchylnější. Zápach se navíc vrací i po vyprání, když se vlákno nedostatečně vyčistí.

Pomáhá prát prádlo brzy po použití a ne ho nechávat schnout ve smotku v tašce. Nepomáhá aviváž, která na vlákna ukládá vrstvu bránící odvodu vlhkosti a zápach spíš uzavře. Právě aviváž je nejčastější důvod, proč funkční prádlo přestane fungovat.

Jak funkční prádlo prát

Bez aviváže, na nižší teplotu podle štítku a s malým množstvím pracího prostředku. Speciální prostředky na funkční prádlo nejsou nutné, ale bývají šetrnější. Merino se pere na program pro vlnu a nesmí se ždímat na vysoké otáčky.

Sušička a radiátor materiálům škodí, sušte volně. Membránovým bundám naopak čas od času prospěje obnovení impregnace, protože ta se praním a nošením vytrácí a mokrý povrch bundy zhoršuje propustnost páry. Zásady údržby dalšího vybavení shrnuje rozcestník o sportovním vybavení.

Časté chyby

Nejčastější je bavlněné triko pod funkční bundou, které celý systém vyřadí hned na první vrstvě. Druhá je oblékat se podle toho, jak je zima na startu: na začátku pohybu má být člověku spíš chladno, protože se za pár minut zahřeje.

Třetí je zapomenout na suchou vrstvu na zastávku, kterou si obléknete až když se zastavíte. A čtvrtá je příliš utažený batoh nebo bunda přes objemné vrstvy, které stlačí izolaci. Jak batoh nastavit, aby netlačil, popisuje text o turistickém batohu, zimní specifika řeší text o lyžařské výstroji.

Materiály první vrstvy: srovnání

Vrstva u kůže rozhoduje o tom, jestli vám bude teplo nebo zima. Přehled shrnuje, co od jednotlivých materiálů čekat.

Syntetika

  • Velmi rychlý odvod vlhkosti. Pot se dostane na povrch a odpaří.
  • Rychlé schnutí. Vhodná na intenzivní krátké aktivity.
  • Odolná proti odření. Snese batoh i časté praní.
  • Rychleji zapáchá. Hladké vlákno drží mastnotu a bakterie.

Merino vlna

  • Hřeje i vlhká. Zásadní výhoda na vícedenních výletech.
  • Výrazně méně zapáchá. Snese víc dní nošení za sebou.
  • Příjemná na kůži. Nedrhne jako hrubší vlna.
  • Pomalejší schnutí. A vyšší náchylnost k poškození.

Bavlna

  • Příjemná na dotek. Jediná výhoda pro sport.
  • Nasaje pot a zůstane mokrá. Přestane izolovat.
  • Ochlazuje při zastávce. Nejčastější příčina prochladnutí na hřebeni.
  • Velmi pomalé schnutí. Do hor a na sport nepatří.

Chyby v praní, které funkčnost zruší

  • Aviváž. Ukládá vrstvu bránící odvodu vlhkosti, nejčastější chyba ze všech.
  • Vysoká teplota. Poškodí vlákna i membrány.
  • Sušička a radiátor. Materiály se rozkládají rychleji.
  • Praní až po dnech ve smotku. Zápach se do vlákna zafixuje.

Časté otázky

Proč se na sport nehodí bavlna?

Nasaje pot a už ho nepustí dál, takže zůstává mokrá u kůže. Přestane izolovat a při zastávce z těla rychle odvádí teplo. Funkční materiály naopak vlhkost přesouvají na povrch, kde se odpaří. Na dotek je bavlna příjemná, na pohyb v chladu nevhodná.

Je lepší syntetika, nebo merino?

Syntetika schne rychleji, je odolnější a levnější, zato dřív zapáchá. Merino hřeje i vlhké, méně zapáchá a snese víc dní nošení, ale schne pomaleji a snáz se poškodí. Na krátké intenzivní aktivity se hodí syntetika, na vícedenní výlety merino.

Má být funkční triko přiléhavé?

Ano, ale nemá škrtit. Volné triko se od kůže odtáhne a nemá jak vlhkost přebrat, takže první vrstva neplní svou funkci. Příliš těsné zase brání proudění. Rozdíl mezi dobře a špatně padnoucí první vrstvou poznáte na zastávce, ne za pohybu.

Proč funkční prádlo zapáchá i po vyprání?

Zápach nezpůsobuje pot, ale bakterie, které jeho složky rozkládají na vlákně. Syntetika má hladký povrch, na kterém se mastnota a bakterie drží, a při nedostatečném vyprání zůstanou. Pomáhá prát brzy po použití a nenechávat prádlo schnout ve smotku.

Můžu na funkční prádlo použít aviváž?

Nemáte. Aviváž ukládá na vlákna vrstvu, která brání odvodu vlhkosti, takže prádlo přestane plnit svou hlavní funkci, a zápach spíš uzavře než odstraní. Je to nejčastější důvod, proč funkční prádlo po čase přestane fungovat.

Hřejí dvě tenké vrstvy víc než jedna silná?

Často ano, protože mezi vrstvami zůstává vzduch, který sám izoluje. Podmínkou je, aby se vrstvy nestlačovaly, stlačený materiál izolační schopnost ztrácí. Proto škodí příliš utažená bunda nebo batoh přes objemné oblečení.

Jak se obléct na start túry?

Tak, aby vám bylo spíš chladno. Během několika minut pohybu se tělo zahřeje a přebytečná vrstva znamená zbytečné zpocení, které se vymstí na první zastávce. Suchou vrstvu na zastávku si vezměte s sebou a oblečte ji, až se zastavíte.

K čemu je impregnace u bundy?

Zajišťuje, aby voda po povrchu stékala a látka se nenasákla. Nasáklý vnější materiál zhoršuje propustnost páry, takže se v bundě zapotíte zevnitř, i když dovnitř neteče. Impregnace se praním a nošením vytrácí a čas od času se obnovuje.

Zdroje: běžná literatura k outdoorovému oblékání a materiálům, doplněná pokyny výrobců k praní a údržbě funkčních textilií a membránových vrstev.



Podobné příspěvky