Petra Kvitová: příběh dvojnásobné wimbledonské vítězky

Petra Kvitová patří k nejúspěšnějším českým sportovcům novodobé historie a zároveň k těm, jejichž kariéra měla nejméně přímočarý průběh. Dvakrát vyhrála Wimbledon, byla světovou dvojkou a její dráhu málem ukončil útok nožem v jejím vlastním bytě.

Její příběh se přitom obvykle vypráví zkratkou. Buď jako výčet titulů, nebo jako historka o návratu po zranění ruky.

Ve skutečnosti je zajímavější to, co je mezi tím: styl hry, který ji dělal nevyzpytatelnou, sezony, kdy se jí nedařilo, a rozhodnutí, kterými kariéru na vlastních podmínkách uzavřela.

Text shrnuje veřejně dostupné údaje o kariéře k okamžiku jejího ukončení v srpnu 2025.

Z Fulneku do Prostějova

Narodila se 8. března 1990 v Bílovci a vyrůstala ve Fulneku, tedy v prostředí, které s vrcholovým tenisem nemá mnoho společného. Tenis přišel z rodiny, protože její otec se sportu věnoval jako trenér.

Právě rodinné zázemí bývá v jejím případě zdůrazňováno jako to, co ji drželo při zemi. K tenisu se dostala v dětství přirozeně, ne přes ranou specializaci a tvrdý výběr.

Zásadním krokem byl přesun do prostějovského centra, které dlouhodobě vychovávalo českou tenisovou špičku. Odtud vede přímá linka k jejímu profesionálnímu startu.

Mezi juniorskou úrovní a špičkou okruhu strávila několik let, které z dnešního pohledu vypadají jako pomalý rozjezd. Průlom přišel až v době, kdy se jí povedlo srovnat výkonnost s vlastní údernou hrou.

Rok 2011, kdy se všechno sešlo

Sezona 2011 zůstává vrcholem její kariéry a jednou z nejlepších sezon, jaké kdy český tenis viděl. Vyhrála Wimbledon, ovládla Turnaj mistryň a 31. října 2011 se posunula na druhé místo světového žebříčku.

Wimbledonský titul v jednadvaceti letech ji z nadějné hráčky rázem přesunul mezi favoritky každého turnaje. Změnilo to očekávání okolí i tlak, se kterým se musela vyrovnat.

Ve stejném roce navíc pomohla českému týmu k triumfu ve Fed Cupu. Týmová soutěž pro ni zůstala jednou z nejsilnějších kapitol kariéry.

Druhý wimbledonský titul přidala v roce 2014 a potvrdila tím, že rok 2011 nebyl náhoda. Právě anglický trávník jí vyhovoval nejvíc.

Proč jí seděla tráva

Kvitová byla levačka s velmi plochým a rychlým úderem z obou stran. Míč posílala nízko nad síť a s minimální rotací, což na rychlém povrchu znamená, že soupeřka nemá čas se na míč postavit.

Na trávě se navíc odraz drží nízko, takže se její údery ještě zrychlily. Na pomalé antuce naopak měla soupeřka času víc a Kvitová přicházela o svou hlavní výhodu.

Servis levačky vytváří jiný úhel než u pravorukých hráček. Kombinace tvrdého podání a plochého returnu z ní dělala hráčku, která dokázala zápas rozhodnout v několika gamech.

Stejná vlastnost byla ale i její slabinou. Hra na hraně rizika znamenala, že ve slabším dnu přicházely nevynucené chyby v sériích a zápas se mohl rozpadnout stejně rychle, jako se dal vyhrát.

Milníky kariéry

Rok	Událost
2011	první titul ve Wimbledonu, vítězství na Turnaji mistryň, druhé místo žebříčku
2014	druhý wimbledonský titul
2016	bronzová medaile z olympijských her v Riu de Janeiru
prosinec 2016	napadení nožem v bytě v Prostějově, těžké zranění levé ruky
květen 2017	návrat na Roland Garros zhruba po pěti měsících
2019	finále Australian Open
červenec 2023	svatba s trenérem Jiřím Vaňkem
červenec 2024	narození syna Petra
únor 2025	návrat na okruh po sedmnácti měsících
srpen 2025	poslední zápas kariéry na US Open

Prosinec 2016 a co následovalo

V prosinci 2016 na ni v jejím bytě v Prostějově zaútočil vetřelec s nožem. Při obraně chytila čepel oběma rukama a utrpěla těžké zranění levé, tedy hrací ruky: přeťaté šlachy, poranění všech pěti prstů a dvou nervů.

Lékaři tehdy odhadovali, že se na kurty vrátí nejdřív ve druhé polovině následujícího roku. Kvitová se vrátila dřív, a to na Roland Garros v květnu 2017, kde v prvním zápase zvítězila nad Julií Boserupovou 6:3 a 6:2.

Pachatel Radim Zondra byl obžalován téměř dva roky po činu. Soud ho uznal vinným a uložil mu osmiletý trest, který odvolací instance zvýšila na jedenáct let.

Návrat po takovém zranění je v tenise mimořádný, protože ruka drží raketu a jemná motorika prstů rozhoduje o úderu. Kvitová po návratu znovu vyhrávala turnaje a v roce 2019 se probojovala až do finále Australian Open.

Bilance v číslech

• Dva tituly z Wimbledonu, z let 2011 a 2014.
• Celkem 31 titulů ve dvouhře na okruhu WTA.
• Nejvyšší žebříčkové postavení: druhé místo, 31. října 2011.
• Vítězství na Turnaji mistryň v roce 2011.
• Bronzová medaile z olympijských her v Riu de Janeiru v roce 2016.
• Účast na čtyřech olympijských hrách.
• Šest českých triumfů v týmové soutěži, tedy ve Fed Cupu a jeho nástupci.
• Bilance v hlavních soutěžích 514 výher a 258 porážek.

Mateřství a poslední sezona

V červenci 2023 se provdala za bývalého tenistu a svého trenéra Jiřího Vaňka. V červenci 2024 se jim narodil syn Petr.

Na okruh se vrátila v únoru 2025 po sedmnácti měsících pauzy. Návrat po mateřské je v ženském tenise stále náročnější kapitola než návrat po zranění, protože se mění režim cestování i tréninku.

Konec kariéry oznámila v průběhu sezony 2025 s tím, že jde o její poslední rok na okruhu. Rozloučila se na US Open v srpnu 2025, kde v prvním kole prohrála s Francouzkou Diane Parryovou.

Poslednímu zápasu předcházela nemoc. Kvitová po utkání uvedla, že tři týdny předtím prodělala covid, což se na jejím stavu podepsalo.

Co po ní v českém tenise zůstává

Její kariéra spadá do období, kdy český ženský tenis patřil ke světové špičce. Šest týmových triumfů v tomhle období je výsledek, který se v takové koncentraci opakuje jen zřídka.

Pro mladší generaci představuje především důkaz, že se dá vrátit z místa, ze kterého se návrat nečeká. To má hodnotu nezávislou na počtu titulů.

Zároveň je ukázkou kariéry, která nebyla postavená na dokonalé stabilitě. Střídaly se v ní vrcholy s obdobími, kdy se výsledky nedostavovaly, a přesto celkový součet zůstává mimořádný.

V českém prostředí se navíc podepsala na zájmu o tenis mezi dětmi. Roky, kdy vyhrávala, se v oddílech projevily nárůstem přihlášek stejně jako po jiných velkých úspěších.

Čemu se v jejím příběhu věnuje málo pozornosti

První je délka kariéry. Na okruhu se pohybovala zhruba dvě desetiletí, což je v ženském tenise s jeho fyzickými nároky výjimečné.

Druhá je práce s trenéry. Spolupráce s Davidem Kotyzou stála za jejími největšími úspěchy v první polovině kariéry a její konec byl jedním ze zlomů, které musela překonat.

Třetí je psychická stránka. Kvitová opakovaně mluvila o nervozitě a o tom, jak těžké je hrát pod očekáváním, což v době jejích největších úspěchů nebylo běžné téma.

Čtvrtá je způsob, jakým kariéru ukončila. Rozhodnutí oznámila předem a rozloučila se na turnaji, místo aby odešla po sérii zranění bez oficiální tečky.

Dvě finále, která ji definují

Wimbledonské finále v roce 2011 svedlo jednadvacetiletou Kvitovou proti Marii Šarapovové, tedy proti hráčce s podstatně větší zkušeností z velkých zápasů. Kvitová vyhrála 6:3 a 6:4 a získala první grandslamový titul.

Zápas se tehdy četl jako překvapení. Z odstupu je ale zřejmé, že šlo o potvrzení stylu, který na trávě fungoval lépe než opatrnější hra ze základní čáry.

Finále v roce 2014 proti Eugenii Bouchardové bylo z jiného soudku. Kvitová ho vyhrála 6:3 a 6:0 za pouhých pětapadesát minut a šlo o jedno z nejjednoznačnějších finále v novodobé historii turnaje.

Právě druhý titul je nejlepší ukázkou toho, jak vypadala, když se jí sešlo všechno najednou. Soupeřka se ke slovu prakticky nedostala.

Období, kdy se nedařilo

Mezi oběma wimbledonskými tituly i po nich přišly sezony, ve kterých výsledky kolísaly. Hra postavená na riziku znamená, že se špatná forma projeví výrazněji než u hráček spoléhajících na stabilitu.

K tomu se přidávaly zdravotní potíže a nemoci, které v jejím případě sehrály roli opakovaně. Mononukleóza a další výpadky ji připravily o části sezon v době, kdy byla na vrcholu.

Veřejné vnímání se v takových obdobích obracelo rychle. Od hráčky, která vyhrála Wimbledon, se čekaly stejné výkony na antuce i na tvrdém povrchu, což neodpovídalo tomu, jak byla její hra postavená.

Kam dál

Pokud vaše dítě láká sport, pomůže text o tom, jak vybrat sportovní kroužek podle věku.

S vybavením pro nejmenší poradí text o tom, co potřebuje dítě na sport.

Přehled ostatních věcí najdete v rozcestníku sportovní vybavení.

Časté otázky

Kdy a kde se Petra Kvitová narodila?

Narodila se 8. března 1990 v Bílovci a vyrůstala ve Fulneku. Tenisu se začala věnovat v dětství díky rodině.

Kolikrát vyhrála Wimbledon?

Dvakrát, v letech 2011 a 2014. Travnatý povrch jí vyhovoval nejvíc.

Jak vysoko byla ve světovém žebříčku?

Nejvýš na druhém místě, kterého dosáhla 31. října 2011.

Kolik získala titulů?

Celkem 31 titulů ve dvouhře na okruhu WTA. Její bilance v hlavních soutěžích je 514 výher a 258 porážek.

Má olympijskou medaili?

Má bronz z olympijských her v Riu de Janeiru v roce 2016. Startovala celkem na čtyřech olympiádách.

Co se stalo v prosinci 2016?

V jejím bytě v Prostějově na ni zaútočil vetřelec s nožem. Při obraně utrpěla těžké zranění levé hrací ruky včetně přeťatých šlach a poranění nervů.

Kdy se po útoku vrátila?

Na Roland Garros v květnu 2017, tedy dřív, než lékaři původně předpokládali. První zápas vyhrála nad Julií Boserupovou.

Jak dopadl pachatel?

Radim Zondra byl uznán vinným a odsouzen k osmi letům vězení. Odvolací soud trest zvýšil na jedenáct let.

Kdy ukončila kariéru?

V srpnu 2025 po prvním kole US Open, kde prohrála s Diane Parryovou. Konec kariéry oznámila v průběhu téže sezony.

Má rodinu?

V červenci 2023 se provdala za bývalého tenistu a svého trenéra Jiřího Vaňka, v červenci 2024 se jim narodil syn Petr.