Vosy a sršni u domu: co smíte a co ne
Sršní hnízdo nesmíte zlikvidovat sami, protože sršeň obecná je zvláště chráněný druh. Vyhláška č. 395/1992 Sb. ji řadí mezi ohrožené druhy a neoprávněné usmrcení nebo zničení hnízda je přestupkem podle zákona o ochraně přírody a krajiny s pokutou, která u fyzické osoby může dosáhnout statisíců. Zásah je možný jen tam, kde jde o ochranu zdraví a bezpečnosti osob a kde neexistuje jiné uspokojivé řešení.
Tenhle text popisuje, jak rozeznat vosu od sršně a od včely, kde se hnízda zakládají, kdy se hnízdo řeší a kdy stačí počkat, jak se chovat při setkání a co dělat při nálezu sršně asijské.
Kdo je kdo ve zkratce
| Druh | Jak ho poznáte a co o něm platí |
|---|---|
| Vosa útočná a vosa obecná | štíhlé tělo s výrazným žlutočerným kreslením, chráněná není |
| Sršeň obecná | výrazně větší, hnědorezavá s žlutou, zvláště chráněný druh |
| Sršeň asijská | tmavší a menší než sršeň obecná, žluté konce nohou, invazní druh |
| Včela medonosná | chlupatá, hnědavá, o roj se stará včelař |
| Čmelák | zavalitý a hustě chlupatý, zvláště chráněný druh |
| Pilorožka a pestřenka | neškodné druhy napodobující zbarvení vos |
| Hnízdo vosy | papírové, šedé, často v dutinách a pod střechou |
| Hnízdo sršně | větší, obvykle v dutém stromě, půdě nebo v budce |
| Konec sezony | hnízdo na podzim zaniká a znovu se nepoužije |
| Přezimování | přežívají jen oplodněné samice, mimo hnízdo |
| Zásah do hnízda | u chráněných druhů jen ze zákonných důvodů |
| Nález sršně asijské | hlásí se Agentuře ochrany přírody a krajiny |
Vosa, sršeň, nebo včela
Rozlišení má praktický důvod: u každého druhu platí něco jiného. Vosy mají hladké, lesklé tělo s ostře ohraničeným žlutočerným kreslením a v druhé polovině léta chodí za sladkým, takže je potkáte u ovoce a u nápojů. Zvláště chráněné nejsou.
Sršeň obecná je nápadně větší, zbarvená hnědorezavě se žlutou a létá i za soumraku, kdy ji přitahuje světlo v oknech. Přes svou velikost je méně útočná než vosa a bodne obvykle jen při ohrožení hnízda. Je zvláště chráněným druhem v kategorii ohrožených.
Včela je chlupatá a hnědavá, žihadlo použije jen v krajní nouzi a roj usazený na stromě není nebezpečný; sbírá ho včelař. Čmelák, zavalitý a hustě chlupatý, je rovněž zvláště chráněný a jeho hnízdo v zemi nebo v budce na podzim zanikne samo.
Kdy hnízdo řešit a kdy ne
Většina hnízd se dá nechat být. Kolonie vos i sršňů žije jednu sezonu, na podzim zaniká a hnízdo se příští rok znovu neobsazuje. Když je hnízdo na místě, kudy lidé nechodí, tedy na půdě, ve vzdálené části zahrady nebo pod přesahem střechy mimo vstup, je nejrozumnějším postupem počkat do konce sezony a pak hnízdo odstranit prázdné.
Řešit se naopak musí hnízdo u vstupu do domu, u dětského hřiště, v okenní roletě, ve větracím otvoru nebo v místě, kde bydlí někdo s alergií na bodnutí. U vos zásah provádí odborná firma nebo hasiči, u sršňů a čmeláků jde o chráněné druhy a postupuje se přes orgán ochrany přírody, tedy obvykle přes obecní úřad obce s rozšířenou působností. Ten může povolit výjimku, případně zajistit přesun hnízda místo jeho likvidace.
Setkání a chování
| Situace | Jak se zachovat |
|---|---|
| Vosa krouží kolem jídla | zůstat v klidu, prudké pohyby ji vyprovokují |
| Vosa vlétla do nápoje | pít z uzavřené láhve nebo se sítkem přes sklenici |
| Hmyz v autě za jízdy | zastavit, otevřít okna a nechat ho vylétnout |
| Nalezené hnízdo | nepřibližovat se, nezakrývat vletový otvor |
| Sekání trávy u hnízda v zemi | vibrace kolonii dráždí, práci odložit |
| Ostříkání hnízda vodou | vyprovokuje obranu celé kolonie |
| Bodnutí | chladit, u vosy zůstává žihadlo jen výjimečně |
| Bodnutí do úst nebo krku | okamžitě volat záchrannou službu |
| Známá alergie | mít u sebe předepsané léky a nezůstávat sám |
| Více bodnutí naráz | vyhledat lékaře i bez známé alergie |
| Sršeň u okna v noci | zhasnout a otevřít okno, samovolně odletí |
| Práce v blízkosti hnízda | zakryté oblečení, žádné parfémy a sladké nápoje |
Sršeň asijská a proč se hlásí
Sršeň asijská je nepůvodní invazní druh, jehož výskyt byl v České republice potvrzen 5. října 2023. Je menší a tmavší než naše sršeň obecná a nejspolehlivěji se pozná podle žlutě zbarvených konců nohou.
Problém je hlavně včelařský, protože loví včely u česen a dokáže oslabit celé včelstvo. Nález se proto hlásí Agentuře ochrany přírody a krajiny, která výskyt eviduje a lokalizuje hnízda; hlášení přijímá na adrese invaznidruhy zavináč nature.cz. Vlastní likvidaci nalezeného hnízda pak provádějí hasiči, ne majitel pozemku.
Prevence kolem domu
Hnízdo se snáz nezaloží, než pak odstraňuje. Na jaře, kdy oplodněná samice hledá místo, stačí drobnosti: zakrýt větrací otvory jemnou sítí, ucpat škvíry v podbití a v roletových schránkách, zkontrolovat prázdné budky a nepoužívané schránky a uklidit dutiny v hromadách dřeva u domu.
V druhé polovině léta se přidává hospodaření s potravou. Vosy táhne sladké a bílkovinné, takže se vyplatí zavírat popelnici, sbírat spadané ovoce, nenechávat venku psí granule a nápoje krýt. Nádoba s ovocnou šťávou jako lapač funguje jen omezeně a chytá i užitečný hmyz, proto se doporučuje spíš odklizení zdroje než lákadlo.
Co s hnízdem po sezoně
Prázdné hnízdo se dá odstranit na podzim nebo v zimě, kdy je kolonie mrtvá. Materiál je papírový a nerozkládá se rychle, ale nepředstavuje riziko. Odstranit ho má smysl hlavně proto, aby na jaře nezavdalo záminku k obavám a aby se uvolnil prostor v roletě nebo ve větracím otvoru.
Zároveň je to nejlepší chvíle na prevenci. Otvor, kterým se hmyz dostal dovnitř, se uzavře nebo zakryje sítí a příští rok si samice hledá jiné místo. Sítě do oken a do větracích otvorů popisuje text o sítích proti hmyzu.
Sezonní rytmus kolonie
Chování vos se během roku zásadně mění a většina konfliktů má sezonní příčinu. Na jaře zakládá hnízdo jediná oplodněná samice, která přezimovala; kolonie je drobná a člověk si jí prakticky nevšimne. V červnu a v červenci roste počet dělnic a jejich hlavní starostí je shánět bílkovinnou potravu pro larvy, tedy lovit jiný hmyz.
Zlom přichází v druhé polovině léta. Kolonie dosáhne největšího počtu, plod ubývá a dělnice se přeorientují na cukry, protože larvy je už tolik nepotřebují. Právě tehdy začnou obtěžovat u stolu, u ovoce a u sladkých nápojů a právě tehdy jsou i podrážděnější, protože potravy ubývá a kolonie se rozpadá.
Na podzim kolonie zaniká. Dělnice i starý samičí hmyz hynou, přežijí jen nově oplodněné samice, které přezimují ukryté v dřevě, ve štěrbinách nebo v půdě, a na jaře začnou znovu jinde. Hnízdo se už neobsazuje.
Z toho plyne praktické doporučení. Prevence má smysl na jaře, kdy se hledá místo k zahnízdění, obtěžování se řeší v srpnu úklidem zdrojů potravy a odstranění hnízda se plánuje na podzim nebo na zimu, kdy je prázdné a kdy nehrozí ani konflikt, ani problém s ochranou chráněného druhu.
Přehled a srovnání
Co mluví pro ponechání hnízda do konce sezony
- Kolonie sama zanikne. Na podzim hnízdo končí a znovu se neobsazuje.
- Odpadá povolení. U chráněných druhů není nutné řešit výjimku.
- Užitek na zahradě. Vosy i sršni loví hmyz včetně škůdců.
- Riziko při pohybu poblíž. U vstupu nebo hřiště to není přijatelné.
- Roste přes léto. Kolonie i hnízdo se v srpnu zvětší.
- Nevhodné při alergii. V domácnosti s alergikem se nečeká.
Co mluví pro odborný zásah
- Bezpečnost. Zásah do hnízda bez vybavení je nejčastější příčina hromadného bodnutí.
- Právní jistota. U chráněných druhů se řeší i povolení a možnost přesunu.
- Dostupnost. U hnízd v roletách a ve větracích otvorech se bez firmy neobejdete.
- Náklad a čekání. V sezoně bývají termíny obsazené.
- Zásah není vždy nutný. Řada hnízd nikoho neohrožuje.
- Dopad na okolí. Použité přípravky mohou zasáhnout i jiný hmyz.
Výčty výše nejsou pořadím ani doporučením, jde o kritéria pro rozhodování.
Na tenhle text navazuje rozcestník o tématu hmyz doma a na zahradě, který propojuje celou sérii.
Časté otázky
Smím zlikvidovat sršní hnízdo sám?
Nesmíte. Sršeň obecná je zvláště chráněný druh podle vyhlášky č. 395/1992 Sb. a neoprávněné zničení hnízda je přestupkem podle zákona o ochraně přírody a krajiny. Zásah je možný jen z důvodu ochrany zdraví a bezpečnosti osob a při neexistenci jiného řešení, a řeší se přes orgán ochrany přírody.
Jak poznám vosu od sršně?
Podle velikosti a zbarvení. Vosa má štíhlé lesklé tělo s ostrým žlutočerným kreslením, sršeň je nápadně větší a hnědorezavá se žlutou. Sršeň navíc létá i za soumraku a přitahuje ji světlo v oknech.
Musím hnízdo vůbec řešit?
Většinou ne. Kolonie žije jednu sezonu, na podzim zaniká a hnízdo se znovu neobsazuje. Řešit se musí hnízdo u vstupu, u dětského hřiště, v roletě nebo ve větracím otvoru a v domácnosti s alergikem.
Co dělat při nálezu sršně asijské?
Ohlásit ho Agentuře ochrany přírody a krajiny, která výskyt eviduje a lokalizuje hnízda. Jde o invazní nepůvodní druh, jehož výskyt byl v Česku potvrzen v říjnu 2023, a likvidaci hnízd provádějí hasiči.
Jak se chovat, když kolem krouží vosa?
Klidně a bez prudkých pohybů, protože právě ty vyprovokují bodnutí. U jídla venku pomáhá pít z uzavřené láhve, zakrývat sklenice a sbírat spadané ovoce.
Kdy s bodnutím k lékaři?
Vždy při bodnutí do úst nebo krku, při větším počtu bodnutí naráz a při jakékoli reakci mimo místo vpichu, tedy při dušnosti, otoku obličeje nebo závrati. Kdo má známou alergii, má u sebe předepsané léky.
Jak zabránit založení hnízda?
Na jaře zakrýt větrací otvory jemnou sítí, ucpat škvíry v podbití a v roletových schránkách a zkontrolovat prázdné budky a schránky. Samice hledá místo brzy na jaře a později se rozhodnutí špatně mění.
Jsou vosy a sršni k něčemu užiteční?
Jsou. Loví jiný hmyz včetně škůdců a podílejí se na opylování. To je také důvod, proč se hnízdo, které nikoho neohrožuje, nechává dožít do konce sezony.
Zdroje: vyhláška č. 395/1992 Sb., kterou se provádí zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, zařazuje sršeň obecnou mezi zvláště chráněné druhy v kategorii ohrožených. Výskyt sršně asijské eviduje Agentura ochrany přírody a krajiny; potvrzen byl v ČR v říjnu 2023. Text je obecný přehled a nenahrazuje lékařskou konzultaci ani rozhodnutí orgánu ochrany přírody.
