První pomoc na pracovišti: co musí firma zajistit
Zajistit zaměstnancům poskytnutí první pomoci patří podle § 103 odst. 1 písm. j) zákoníku práce mezi povinnosti zaměstnavatele. Zákon nestanoví, kolik lékárniček má firma mít ani co v nich má být, protože rozsah se odvíjí od vyhodnocení rizik a od povahy práce. Právě to bývá zdroj nejistoty: povinnost je jasná, její naplnění si musí firma určit sama.
Text popisuje, co povinnost obnáší, jak sestavit vybavení podle rizik, kdo má být proškolen, kdy má smysl traumatologický plán a jak se první pomoc propojuje s evidencí úrazů.
Co povinnost obnáší
- Zajistit poskytnutí první pomoci. Tedy vytvořit podmínky, aby ji bylo komu a čím poskytnout.
- Informovat o opatřeních. Zaměstnanci i zaměstnanci jiného zaměstnavatele musí být seznámeni s opatřeními ke zdolávání požárů, poskytnutí první pomoci a evakuaci osob.
- Určit odpovědné osoby. Zákon konkrétní počet nestanoví, určení ale patří k organizačním opatřením.
- Vybavit pracoviště. Prostředky odpovídajícími rizikům, která byla vyhodnocena.
- Zajistit dosažitelnost. Lékárnička musí být dostupná v místě a čase, kdy se pracuje, tedy i na noční směně.
- Propojit s evidencí. Každé ošetření se promítne do knihy úrazů, jak popisuje text o pracovním úrazu.
Vybavení podle rizik
Obsah lékárničky se odvozuje od toho, co se na pracovišti může stát. Kancelář a dílna mají jiné potřeby a univerzální balíček proto obvykle nestačí u jednoho a přebývá u druhého.
| Prostředí | Na co se vybavení zaměřuje |
|---|---|
| Kancelář | drobná poranění, popáleniny od horkých nápojů, náhlé zdravotní potíže |
| Dílna a výroba | řezné rány, popáleniny, poranění oka, zavzdušnění a krvácení |
| Práce s chemií | výplach očí, oplach kůže, bezpečnostní listy dostupné u lékárničky |
| Práce ve výškách | znehybnění, ošetření tržných ran, postup pro přivolání pomoci |
| Řidiči a doprava | autolékárnička podle předpisů plus vybavení pro vozidlo |
| Gastro provoz | popáleniny, řezné rány, hygienicky balený materiál |
Bez ohledu na prostředí platí, že do lékárničky nepatří léky vydávané na předpis a že se prošlý materiál vyřazuje. Kontrola obsahu a exspirací se proto zařazuje do pravidelného přehledu termínů.
Kdo poskytuje první pomoc
První pomoc poskytuje ten, kdo je na místě, proto má smysl proškolit širší okruh lidí než jednoho určeného zaměstnance. Rozumné rozdělení je jedna proškolená osoba na směnu a pracoviště, aby byla dosažitelná vždy, když se pracuje.
Školení první pomoci není totožné se školením BOZP, přestože se často spojuje. Zatímco školení BOZP seznamuje s riziky a opatřeními, výcvik první pomoci učí praktický postup a měl by obsahovat nácvik. Doklad o něm patří do složky popsané v textu o dokumentaci BOZP.
Traumatologický plán
U provozů s vyšší mírou rizika se zpracovává traumatologický plán, tedy dokument, který popisuje postup při úrazu konkrétně pro dané pracoviště. Nejde o obecný návod, ale o odpovědi na praktické otázky.
- Kdo volá pomoc. A z jakého telefonu, je-li provoz mimo dosah signálu.
- Co se hlásí. Přesná adresa, popis místa v areálu, počet zraněných, druh poranění.
- Kdo navede záchranáře. Vrátnice, brána, přístupová cesta pro vozidlo.
- Kde je vybavení. Lékárnička, výplach očí, nosítka, automatizovaný externí defibrilátor, je-li k dispozici.
- Specifická rizika. Postup u zasažení chemií, u elektrického úrazu, u zaklínění ve stroji.
- Co následuje. Kdo zajistí zápis do knihy úrazů a kdo vyrozumí vedení.
Přivolání pomoci
Nejčastější zdržení nevzniká u ošetření, ale u navedení záchranné služby. Ve výrobních areálech, halách a novostavbách bez ustálených adres bývá problém popsat, kam má posádka jet.
Osvědčuje se mít předem připravený text s adresou a popisem vjezdu, vyvěšený u telefonu a u lékárničky, a určit osobu, která záchranáře přivede od brány. U rozsáhlých areálů se čísla objektů uvádějí i na dveřích, aby je posádka našla bez hledání.
Kancelář a co se v ní stává
Administrativní pracoviště se považuje za bezrizikové, přesto se v něm úrazy dějí. Nejčastěji jde o pády na rovině a ze schodů, uklouznutí na mokré podlaze a poranění při manipulaci s břemeny při stěhování nebo úklidu.
Vedle toho se v kanceláři řeší náhlé zdravotní potíže, které s prací nesouvisejí, ale zaměstnavatel je řešit musí. Proškolená osoba a dostupná lékárnička tedy dávají smysl i tam, kde hodnocení rizik skončí u nejnižší kategorie, kterou popisuje text o kategorizaci prací.
Po ošetření
| Krok | Co se dělá |
|---|---|
| Ošetření | poskytnutí první pomoci, případně přivolání záchranné služby |
| Zajištění místa | zabránit dalšímu ohrožení a nezasahovat do stavu, je-li to potřeba |
| Zápis do knihy úrazů | bez zbytečného odkladu, se všemi náležitostmi |
| Záznam o úrazu | u úrazu s pracovní neschopností, do pěti pracovních dnů |
| Revize opatření | prověřit, proč k úrazu došlo, a upravit hodnocení rizik |
| Doplnění lékárničky | nahradit spotřebovaný materiál |
Poslední dva řádky se opomíjejí nejčastěji. Prázdná lékárnička po předchozím zásahu je stejný problém jako žádná a neupravené hodnocení rizik znamená, že se tatáž situace může opakovat.
Kdy volat záchrannou službu
Rozhodnutí, zda volat, je pro zaměstnance nejtěžší částí celé situace, a právě proto patří do školení. Obecné pravidlo zní, že při pochybnostech se volá, protože operátor tísňové linky pomůže stav posoudit a poradí, co dělat do příjezdu posádky.
Jednoznačné důvody k okamžitému volání jsou bezvědomí, poruchy dýchání, silné krvácení, podezření na poranění páteře nebo hlavy, rozsáhlé popáleniny, zasažení chemickou látkou, úraz elektrickým proudem a pád z výšky. U nich se nečeká, jestli se stav sám zlepší.
Samostatnou kategorií je úraz elektrickým proudem, kde se odborné vyšetření doporučuje i tehdy, když se postižený cítí dobře, protože následky se mohou projevit se zpožděním. Totéž platí u zasažení chemií, kde rozhoduje druh látky uvedený v bezpečnostním listu.
Do školení patří i to, co se při volání hlásí a kdo mezitím zajistí místo, aby nedošlo k dalšímu úrazu. Vypnutí stroje, odpojení elektřiny nebo zajištění prostoru bývá stejně důležité jako samotné ošetření.
Časté otázky
Musí mít firma lékárničku?
Zákon ukládá zajistit zaměstnancům poskytnutí první pomoci. Konkrétní obsah ani počet lékárniček nestanoví, rozsah se odvíjí od vyhodnocení rizik.
Co má být v lékárničce?
Vybavení odpovídající rizikům daného pracoviště. Jiné potřebuje kancelář a jiné dílna nebo provoz s chemií, kde je nutný výplach očí.
Kolik lidí proškolit v první pomoci?
Zákon počet nestanoví. Rozumné je mít alespoň jednu proškolenou osobu na směnu a pracoviště, aby byla dosažitelná vždy, když se pracuje.
Je školení první pomoci totéž co školení BOZP?
Není. Školení BOZP seznamuje s riziky a opatřeními, výcvik první pomoci učí praktický postup a měl by obsahovat nácvik.
Co je traumatologický plán?
Dokument popisující postup při úrazu konkrétně pro dané pracoviště: kdo volá pomoc, co hlásí, kdo navede záchranáře a kde je vybavení.
Co hlásit při volání záchranné služby?
Přesnou adresu a popis místa v areálu, počet zraněných a druh poranění. Vyplatí se mít text připravený u telefonu i u lékárničky.
Řeší se první pomoc i v kanceláři?
Ano. Nejčastější jsou pády na rovině a ze schodů, uklouznutí a poranění při manipulaci s břemeny, k tomu náhlé zdravotní potíže.
Co dělat po ošetření?
Zapsat úraz do knihy úrazů, u pracovní neschopnosti vyhotovit záznam o úrazu, prověřit příčinu a upravit hodnocení rizik a doplnit lékárničku.
Zdroje: zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, § 102 a § 103 odst. 1 písm. f), g) a j); nařízení vlády č. 201/2010 Sb., § 2 a § 5. Ověřeno 13. 9. 2026.
