Práce na dálku: dohoda, náhrada nákladů a povinnosti

Práce na dálku se v Česku roky odehrávala v šedé zóně. Zaměstnavatel ji povolil ústně, zaměstnanec pracoval z domova a nikdo neřešil, kdo platí elektřinu a co se stane při úrazu.

Od října 2023 to takhle nejde. Novela zákoníku práce zavedla povinnou písemnou dohodu a upravila náhradu nákladů, kterou předtím zákon výslovně neřešil.

Text shrnuje, co musí dohoda obsahovat, jak se počítá paušální náhrada a jaké povinnosti zaměstnavateli zůstávají, i když zaměstnanec sedí u sebe doma.

Text popisuje obecná pravidla platná v roce 2026. Konkrétní nastavení ve firmě patří k právníkovi nebo mzdové účetní.

Písemná dohoda je povinná

Podle § 317 zákoníku práce si zaměstnavatel a zaměstnanec mohou písemně sjednat, že práce bude vykonávána na dálku, tedy mimo pracoviště zaměstnavatele. Písemná forma je předepsaná bez výjimky.

Neplatí přitom rozdíl mezi pravidelnou a nahodilou prací na dálku. I jediný den z domova má být podložený dohodou nebo alespoň rámcovým ujednáním.

Dohoda může být samostatná, součástí pracovní smlouvy nebo dodatkem. Rozhodující je písemná forma a podpis obou stran, ne název dokumentu.

Vypovědět ji lze, pokud si strany výpověď sjednaly. Zákon počítá s tím, že se podmínky ukončení dohodnou předem, jinak trvá po celou sjednanou dobu.

Co má dohoda obsahovat

Náležitost	Proč
Místo výkonu práce na dálku	rozhoduje pro úrazy a bezpečnost
Rozsah, tedy kolik dnů nebo hodin	brání sporům o nárok
Rozvržení pracovní doby	kdo si ji rozvrhuje a v jakém rámci
Způsob zadávání a předávání práce	praktické, ale předchází sporům
Dostupnost zaměstnance	v jakých hodinách má reagovat
Náhrada nákladů	paušál, prokázané náklady, nebo nic
Poskytnuté vybavení	co dodá zaměstnavatel a v jakém stavu
Podmínky ukončení	výpovědní doba a způsob

Náhrada nákladů

Nový § 190a zákoníku práce zavádí tři možnosti. Zaměstnavatel může hradit prokázané náklady, poskytovat paušální částku, nebo se strany písemně dohodnou, že náhrada nepřísluší.

Paušál se poskytuje za každou započatou hodinu práce na dálku. Jeho výši stanoví vyhláška ministerstva práce a sociálních věcí a pravidelně se mění.

Pro rok 2026 činí paušální částka 4,70 Kč za každou započatou hodinu, podle vyhlášky č. 572/2025 Sb. Předtím, od 1. října 2023, to bylo 4,60 Kč.

Paušál v této výši je u zaměstnance osvobozen od daně a nevstupuje do vyměřovacích základů. Vyšší částka už se posuzuje jako zdanitelný příjem.

Kdy nelze bez důvodu odmítnout

Zákon zavedl zvláštní postavení pro některé skupiny zaměstnanců. Patří sem těhotné zaměstnankyně, zaměstnanci pečující o dítě mladší devíti let a ti, kdo převážně sami pečují o osobu závislou na pomoci.

Tito zaměstnanci mohou o práci na dálku písemně požádat. Zaměstnavatel jim vyhovět nemusí, ale případné zamítnutí musí písemně odůvodnit.

Odůvodnění nemá být formální. Mělo by vycházet z povahy práce nebo z provozních důvodů, ne z obecné nechuti k práci z domova.

Stejné pravidlo platí pro žádost o návrat na původní režim. I ta se podává písemně a zamítnutí se odůvodňuje.

Povinnosti, které zaměstnavateli zůstávají

Zajistit bezpečnost a ochranu zdraví i na dálkovém pracovišti.
Poskytnout školení o bezpečnosti práce s ohledem na domácí prostředí.
Evidovat pracovní dobu, pokud si ji zaměstnanec nerozvrhuje sám.
Zajistit rovné zacházení proti zaměstnancům na pracovišti.
Umožnit přístup ke školení a k postupu stejně jako ostatním.
Řešit pracovní úraz i tehdy, když se stal doma.
Zajistit ochranu osobních údajů a firemních dat.
Dodržet pravidla o odpočinku mezi směnami a v týdnu.

Bezpečnost práce doma

Odpovědnost za bezpečnost a ochranu zdraví při práci se prací na dálku neruší. Zaměstnavatel ji nese i tehdy, když nemá na domácí pracoviště přístup.

V praxi se řeší poučením, kontrolním seznamem a čestným prohlášením zaměstnance o vhodnosti pracovního místa. Fyzická kontrola bytu je možná jen se souhlasem.

Úraz při práci na dálku může být pracovním úrazem. Rozhoduje, jestli se stal při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s nimi, ne kde přesně k němu došlo.

Právě proto se v dohodě vymezuje místo výkonu práce. Bez něj se posuzování úrazu výrazně komplikuje.

Rozvržení pracovní doby a dostupnost

Zaměstnanec může mít pracovní dobu rozvrženou zaměstnavatelem, nebo si ji rozvrhuje sám, pokud se tak strany dohodnou. Rozdíl má dopad na příplatky i na evidenci.

Při vlastním rozvržení nenáleží některé příplatky, například za práci v noci nebo o víkendu, pokud si dobu zvolil zaměstnanec sám. To bývá pro obě strany překvapením.

Dostupnost je vhodné ujednat konkrétně. Formulace typu být k dispozici během pracovní doby nestačí, pokud si dobu rozvrhuje zaměstnanec.

Přesčasová práce se řídí stejnými pravidly jako na pracovišti. Nařizuje ji zaměstnavatel a nevzniká automaticky tím, že zaměstnanec pracuje večer.

Nejčastější chyby

První je ústní domluva. Zákon vyžaduje písemnou formu bez ohledu na rozsah.

Druhá je vynechání ujednání o náhradě nákladů. Pokud se nesjedná ani vyloučení náhrady, vzniká nejasnost.

Třetí je předpoklad, že bezpečnost práce doma zaměstnavatele netíží. Odpovědnost zůstává.

Čtvrtá je chybějící vymezení místa výkonu práce. Komplikuje posouzení případného úrazu.

Co dodává zaměstnavatel

Zákon výslovně neurčuje, jaké vybavení musí zaměstnavatel poskytnout. Vychází se ale z obecné povinnosti vytvořit podmínky pro řádný výkon práce.

V praxi to znamená notebook, potřebný software a přístupy. Nábytek a připojení k internetu bývají předmětem dohody a promítají se do náhrady nákladů.

U poskytnutého vybavení se vyplatí evidovat, co bylo předáno a v jakém stavu. Předávací protokol předchází sporům při skončení pracovního poměru.

Používání soukromého zařízení pro práci je možné, ale přináší otázky ochrany dat. Pokud to firma připouští, měla by mít pravidla pro zabezpečení a pro oddělení firemních a soukromých dat.

Kam dál

Na náležitosti smlouvy se zaměřuje text o tom, co obnáší založení společnosti s ručením omezeným.

Postup při úrazu popisuje text o tom, jak se řeší pracovní úraz.

Kontroly a sankce shrnuje text o tom, jaké postihy hrozí za nedodržení bezpečnosti práce.

Časté otázky

Musí být dohoda o práci na dálku písemná?

Musí, a to bez ohledu na to, jestli jde o pravidelnou, nebo nahodilou práci na dálku.

Kolik činí paušální náhrada?

Pro rok 2026 je to 4,70 Kč za každou započatou hodinu podle vyhlášky č. 572/2025 Sb.

Musí zaměstnavatel náhradu platit?

Nemusí, pokud se strany písemně dohodnou, že náhrada nepřísluší. Jinak se hradí prokázané náklady nebo paušál.

Je paušál zdanitelný?

Do výše stanovené vyhláškou je u zaměstnance osvobozen. Vyšší částka se posuzuje jako zdanitelný příjem.

Kdo může o práci na dálku požádat?

Kdokoli, ale zvláštní postavení mají těhotné zaměstnankyně, rodiče dětí do devíti let a pečující o osobu závislou.

Musí zaměstnavatel vyhovět?

Nemusí, ale u těchto skupin musí zamítnutí písemně odůvodnit.

Kdo odpovídá za bezpečnost práce doma?

Zaměstnavatel. Odpovědnost se prací na dálku neruší, i když nemá na pracoviště přístup.

Může být úraz doma pracovním úrazem?

Může. Rozhoduje, jestli se stal při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s nimi.

Náleží příplatky za práci večer?

Pokud si zaměstnanec dobu rozvrhuje sám, některé příplatky nenáleží. Rozhoduje způsob rozvržení.

Jak dohodu ukončit?

Podle toho, co si strany sjednaly. Podmínky ukončení se dohodnou předem, jinak trvá po sjednanou dobu.