Prevence rizik a odborně způsobilá osoba
Prevence rizik je jádro celé bezpečnosti práce a zároveň místo, kde zákon jako jediný v této oblasti pracuje s konkrétními počty zaměstnanců. Zákon č. 309/2006 Sb. v § 9 určuje, kdy může zaměstnavatel plnit úkoly v prevenci rizik sám a kdy k tomu musí mít odborně způsobilou osobu. Hranice jsou dvě: pětadvacet a pět set zaměstnanců.
Text vysvětluje tři pásma podle počtu zaměstnanců, popisuje, co úkoly v prevenci rizik obnášejí, jaké povinnosti má zaměstnavatel vůči odborně způsobilé osobě a jak se hodnocení rizik v praxi dělá.
Tři pásma podle počtu zaměstnanců
| Počet zaměstnanců | Kdo smí zajišťovat prevenci rizik |
|---|---|
| Nejvýše 25 | zaměstnavatel sám, má-li znalosti odpovídající požadavkům zkoušky z odborné způsobilosti v rozsahu odpovídajícím zaměření své činnosti |
| 26 az 500 | zaměstnavatel sám, je-li k tomu odborně způsobilý, nebo jednou či více odborně způsobilými osobami |
| Více než 500 | vždy jednou nebo více odborně způsobilými osobami |
Rozdíl mezi prvním a druhým pásmem je jemný, ale podstatný. U firmy do pětadvaceti zaměstnanců stačí, že zaměstnavatel znalosti má. U firmy od šesti a dvaceti zaměstnanců musí být odborně způsobilý, tedy mít složenou zkoušku, jinak si musí odborně způsobilou osobu zajistit.
Kdo je odborně způsobilá osoba
Odborně způsobilými osobami jsou podle zákona odborně způsobilý zaměstnanec zaměstnavatele nebo jiná odborně způsobilá fyzická osoba. Zaměstnavatel tedy může mít vlastního specialistu v pracovněprávním vztahu, a nemá-li takového zaměstnance, je povinen zajistit úkoly jinou odborně způsobilou osobou, typicky externí službou.
Odborná způsobilost se prokazuje zkouškou podle § 10 zákona. Praktický důsledek pro malou firmu je ten, že externí spolupráce je běžné a legální řešení, není to obcházení povinnosti. Odpovědnost za bezpečnost ale zůstává na zaměstnavateli i tehdy, když má externího specialistu.
Co obnášejí úkoly v prevenci rizik
- Vyhledání rizik. Systematické zjištění, co na pracovištích ohrožuje bezpečnost a zdraví.
- Hodnocení rizik. Posouzení závažnosti a pravděpodobnosti, tedy určení, co je naléhavé.
- Návrh opatření. Přednost má odstranění rizika u zdroje, pak kolektivní ochrana a teprve nakonec osobní ochranné prostředky.
- Kontrola účinnosti. Ověření, že přijatá opatření fungují a že se rizika nezměnila.
- Pravidelné hodnocení stavu. U firem nad 25 zaměstnanců zákon žádá účast odborně způsobilé fyzické osoby při pravidelném hodnocení stavu a úrovně bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.
- Aktualizace. Při změně technologie, prostředí, prostředků i po každém úrazu.
Co zákon žádá po zaměstnavateli
Vedle samotného zajištění prevence ukládá zákon zaměstnavateli konkrétní povinnosti vůči odborně způsobilé osobě, aby jí umožnil práci skutečně odvést.
| Povinnost | Co obnáší |
|---|---|
| Prostředky a čas | poskytnout potřebné prostředky a dobu potřebnou k výkonu činnosti |
| Dostatečný počet osob | zajistit tolik odborně způsobilých osob, kolik rozsah činnosti vyžaduje |
| Dokumentace a informace | předat vše, o čem ví, že to má nebo může mít vliv na bezpečnost zaměstnanců |
| Informace od cizích zaměstnavatelů | předat i to, co obdrželi zaměstnanci jiného zaměstnavatele před zahájením práce |
| Účast při hodnocení | u firem nad 25 zaměstnanců zajistit účast odborně způsobilé fyzické osoby |
| Součinnost | zajistit spolupráci v oblasti bezpečnosti práce i požární ochrany |
Zvláštní důraz zákon klade na zaměstnance v pracovním poměru na dobu určitou, mladistvé, těhotné zaměstnankyně, kojící zaměstnankyně, matky do konce devátého měsíce po porodu a agenturní zaměstnance dočasně přidělené k jinému zaměstnavateli.
Jak se hodnocení rizik dělá
Hodnocení rizik není formulář ke stažení, ale popis konkrétního pracoviště. Vychází ze skutečných činností, strojů, látek a prostředí a jeho výstupem je seznam rizik s opatřeními a s určením, kdo za ně odpovídá.
- Rozdělit činnosti. Podle profesí a pracovišť, ne podle organizační struktury.
- Projít pracoviště. Fyzicky, s lidmi, kteří tam pracují, protože ti rizika znají nejlépe.
- Zaznamenat zdroje. Stroje, nářadí, chemie, doprava, výšky, elektřina, manipulace s břemeny, psychická zátěž.
- Ohodnotit. Podle závažnosti následku a pravděpodobnosti vzniku.
- Navrhnout opatření. V pořadí odstranění, kolektivní ochrana, organizační opatření, osobní ochranné prostředky.
- Zapsat a projednat. Výsledek se používá při školení a zaměstnanci s ním musí být seznámeni.
Z hodnocení rizik zároveň vychází seznam osobních ochranných prostředků, jak popisuje text o osobních ochranných pracovních prostředcích, i zařazení prací do kategorií, kterému se věnuje text o kategorizaci prací.
Malá firma a co skutečně potřebuje
Firma do pětadvaceti zaměstnanců si může prevenci rizik zajišťovat sama, pokud má odpovídající znalosti. To ale neznamená, že nemusí mít nic. Musí mít vyhodnocená rizika, opatření, doložené školení a dokumentaci, kterou při kontrole předloží.
Praktická úvaha zní, zda se vyplatí získat znalosti a vést agendu vlastními silami, nebo si najmout externí službu. Rozhoduje složitost provozu: u kanceláře je agenda přehledná, u výroby, stavebnictví nebo dopravy narůstá o vyhrazená technická zařízení a odborná školení.
Kdy prevenci rizik aktualizovat
Hodnocení rizik není jednorázový dokument. Aktualizuje se pokaždé, když se změní to, z čeho vycházelo, tedy při novém stroji, nové technologii, stěhování provozu, změně počtu zaměstnanců nebo po pracovním úrazu.
Právě úraz je nejsilnějším signálem, že hodnocení rizik něco nezachytilo. Součástí postupu po úrazu proto není jen evidence a záznam, ale i revize opatření, aby se situace neopakovala. Podrobně to popisuje text o pracovním úrazu a jeho evidenci.
Jak vybrat externí službu
Firma, která nemá vlastního odborně způsobilého zaměstnance, si sjednává externí službu. Rozdíly mezi nabídkami jsou velké a týkají se především toho, co je součástí a co se dokupuje.
Základní otázkou je rozsah. Někde je součástí jen zpracování dokumentace, jinde i pravidelné prohlídky pracovišť, účast při kontrole, aktualizace po změnách a školení zaměstnanců. Právě pravidelná prohlídka pracoviště odlišuje službu, která agendu skutečně vede, od té, která jednou dodá složku dokumentů.
Druhou otázkou je dostupnost při události. Po pracovním úrazu běží lhůty ve dnech, takže má význam vědět předem, kdo pomůže se záznamem o úrazu a do kdy. Stejně tak u kontroly inspekce práce, kde účast specialisty situaci výrazně usnadní.
Třetí otázkou je, co zůstane firmě. Dokumentace je jejím majetkem a musí ji mít k dispozici i po skončení spolupráce, ideálně v editovatelné podobě. Bez toho začíná při změně dodavatele agenda znovu od nuly.
Časté otázky
Kdy si může zaměstnavatel zajišťovat BOZP sám?
Má-li nejvýše 25 zaměstnanců a znalosti odpovídající požadavkům zkoušky z odborné způsobilosti v rozsahu odpovídajícím zaměření jeho činnosti.
Od kolika zaměstnanců je nutná odborně způsobilá osoba?
Při 26 az 500 zaměstnancích může zaměstnavatel zajišťovat prevenci sám, jen je-li odborně způsobilý. Nad 500 zaměstnanců vždy jedna nebo více odborně způsobilých osob.
Kdo je odborně způsobilá osoba?
Odborně způsobilý zaměstnanec zaměstnavatele nebo jiná odborně způsobilá fyzická osoba. Způsobilost se prokazuje zkouškou podle zákona.
Může BOZP zajišťovat externí firma?
Ano. Nemá-li zaměstnavatel odborně způsobilého zaměstnance, je povinen zajistit úkoly jinou odborně způsobilou osobou. Odpovědnost ale zůstává na zaměstnavateli.
Co obnášejí úkoly v prevenci rizik?
Vyhledání a hodnocení rizik, návrh opatření, kontrolu jejich účinnosti a pravidelné hodnocení stavu a úrovně bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.
V jakém pořadí se volí opatření?
Přednost má odstranění rizika u zdroje, pak kolektivní ochrana a organizační opatření a teprve nakonec osobní ochranné pracovní prostředky.
Co musí zaměstnavatel poskytnout specialistovi BOZP?
Potřebné prostředky a dobu k výkonu činnosti, dostatečný počet odborně způsobilých osob a dokumentaci i informace o všem, co může mít vliv na bezpečnost.
Kdy aktualizovat hodnocení rizik?
Při novém stroji, nové technologii, změně prostředí nebo počtu zaměstnanců a vždy po pracovním úrazu, protože ten ukazuje, že něco nebylo podchyceno.
Zdroje: zákon č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, § 9 a § 10; zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, § 101 az § 102. Ověřeno 13. 9. 2026.
