Materiál bundy a kabátu: peří, syntetika, vlna nebo membrána
Zimní bunda nehřeje látkou, ale vzduchem, který v sobě dokáže udržet. Všechno ostatní je jen otázka, čím ten vzduch zachytit a jak ho ochránit před větrem a vlhkem. Právě proto může být tenká péřová bunda teplejší než tlustý kabát a proč promáčená izolace přestane fungovat úplně. Rozdíl mezi peřím a syntetikou, mezi vlnou a směsí a mezi membránou a obyčejnou nepromokavou úpravou rozhodne o tom, jestli bude kus fungovat v tom počasí, na které ho kupujete.
Tenhle text popisuje, čím se liší jednotlivé izolace, co znamená plnivost peří, jak fungují membrány a podle čeho vybírat kabát na město.
Materiály ve zkratce
| Materiál | Kdy se hodí | Slabina |
|---|---|---|
| Peří | suchý mráz, nízká hmotnost | ve vlhku ztrácí funkci |
| Syntetická izolace | vlhko a déšť | těžší při stejném teple |
| Vlna a směsi | město, formální nošení | nezastaví vítr sama o sobě |
| Softshell | přechodné počasí, pohyb | v silném dešti promokne |
| Membrána | déšť a vítr | vyžaduje údržbu impregnace |
| Voskovaná bavlna | vítr a mrholení | těžká, potřebuje obnovu vosku |
Peří a co znamená plnivost
Peřová izolace je směs prachového peří a drobných pírek. Prachové peří má trojrozměrnou strukturu, která zachytí velké množství vzduchu při minimální hmotnosti, a proto je peří dodnes nepřekonané v poměru tepla k váze.
Klíčový údaj je plnivost, uváděná v jednotkách cuin nebo fill power. Znamená objem, který zaujme unce peří, a čím vyšší číslo, tím kvalitnější peří a tím méně ho stačí. Běžné městské bundy se pohybují kolem šesti set, výkonné modely nad sedm set.
Druhý údaj je poměr prachového peří k pírkům, například devadesát ku deseti. Vyšší podíl prachu znamená lepší izolaci. A třetí je gramáž náplně, tedy kolik peří v bundě fyzicky je, protože vysoká plnivost při malém množství nezahřeje.
Zásadní slabina peří je vlhko. Mokré peří se sklihovatí, ztratí objem a přestane izolovat. Proto se peřové bundy dělají s vodoodpudivou svrchní vrstvou a proto se do trvalého deště nehodí.
Syntetická izolace
Syntetické izolace jsou rouna z jemných dutých vláken, která napodobují strukturu peří. Jsou objemnější a těžší při stejné tepelné hodnotě, zato si zachovají podstatnou část funkce i vlhké a rychleji schnou.
Vyrábějí se ve dvou podobách. Rouna z dlouhých souvislých vláken drží tvar a nesesedají, ale jsou tužší. Rouna z krátkých vláken jsou měkčí a lépe se přizpůsobí tělu, časem se ale slehnou.
Pro české podzimy a zimy, kde je častější vlhký chlad než suchý mráz, bývá syntetika praktičtější volbou, i když ji marketing staví níž než peří.
Izolace a označení, se kterými se setkáte
| Označení | Co to je | Kdy dává smysl |
|---|---|---|
| Husí peří | nejvyšší plnivost, nejlehčí | suchý mráz, cestování |
| Kachní peří | nižší plnivost, dostupnější | běžné zimní nošení |
| Prachové peří a pírka | poměr uváděný jako 90/10 nebo 80/20 | vyšší podíl prachu je lepší |
| Hydrofobní peří | peří s vodoodpudivou úpravou | vlhčí podmínky |
| Primaloft a obdobné | syntetika napodobující strukturu peří | vlhko a déšť |
| Thinsulate | tenká syntetická izolace | tam, kde nesmí být objem |
| Rouno z dlouhých vláken | drží tvar, nesesedá | dlouhá životnost |
| Rouno z krátkých vláken | měkčí, časem se slehne | levnější varianty |
| Fleece | polyesterový vlas, hřeje, nezastaví vítr | mezivrstva |
| Gore-Tex a obdobné membrány | vodotěsná prodyšná vrstva | déšť a vítr |
| Dvouvrstvá a třívrstvá konstrukce | membrána s podšívkou nebo laminovaná | třívrstvá je odolnější |
| DWR úprava | vodoodpudivá impregnace svrchní látky | obnovuje se praním a teplem |
Dvě věci z té tabulky stojí za zdůraznění. Plnivost peří a poměr prachu k pírkům jsou dva různé údaje a je potřeba sledovat oba, protože vysoká plnivost při malém množství peří nezahřeje. A označení DWR se týká jen povrchové úpravy, ne membrány, takže bunda může být dál vodotěsná a přesto nasáklá a nepříjemná.
Marketingová označení izolací jsou obchodní názvy konkrétních výrobců vláken, ne normované kategorie. Uvedené příklady jsou tedy vodítko, se kterými pojmy se v popisech setkáte, ne pořadí ani doporučení.
Vlna a městské kabáty
Vlněný kabát hřeje díky vzduchu mezi vlákny a k tomu funguje i mírně vlhký, protože vlna neztrácí izolační schopnost tak dramaticky jako peří. Nevýhodou je, že sama o sobě nezastaví vítr, takže se u kvalitních kabátů řeší podšívkou a hustotou tkaniny.
U složení platí obdobné pravidlo jako u svetrů, jak popisuje text o materiálu svetru: rozhoduje první uvedená složka. Kabát s převahou polyesteru a několika procenty vlny je polyesterový kabát.
Sledujte i gramáž tkaniny. Zimní kabát potřebuje hustou a těžší látku, jarní může být výrazně lehčí. Loden a plsť jsou zvlášť husté vlněné tkaniny, které vítr zastaví lépe než běžné sukno.
Membrány a nepromokavost
Membrána je tenká vrstva mezi vnější látkou a podšívkou, která nepropustí kapku vody dovnitř, ale propustí vodní páru ven. Právě tahle kombinace odlišuje membránu od obyčejné pogumované pláštěnky, ve které se člověk zapotí.
Výkon se udává dvěma čísly. Vodní sloupec v milimetrech říká, jaký tlak vody látka vydrží, přičemž do města stačí nižší hodnoty a na hory se hledají vyšší. Prodyšnost se udává jako množství par, které projde za den, a čím vyšší, tím lépe při pohybu.
Membrána sama nestačí. Svrchní látka má vodoodpudivou úpravu, která se praním a nošením opotřebuje, a jakmile začne látka nasakovat, prodyšnost prudce klesne, i když membrána funguje dál. Impregnace se proto obnovuje.
Softshell a voskovaná bavlna
Softshell je pružná vrstvená látka, obvykle s vlasem na rubu, která zastaví vítr a odolá mrholení, ale v trvalém dešti promokne. Hodí se na přechodné počasí a na pohyb, protože je pružný a dobře odvádí vlhkost.
Voskovaná bavlna je klasické řešení, u kterého hustou bavlněnou tkaninu chrání vrstva vosku. Zastaví vítr i mrholení, je velmi odolná proti oděru a dá se obnovovat novým navoskováním. Nevýhodou je hmotnost a to, že nedýchá jako membrána.
Kůže a její náhrady
Kožená bunda nehřeje, zastavuje vítr. Sama o sobě je izolačně slabá a teplo jí dodá až podšívka nebo vrstva pod ní. Její silnou stránkou je odolnost proti oděru a životnost, protože dobře udržovaná kůže vydrží desítky let.
Rozdíly jsou hlavně ve zpracování. Lícová kůže má zachovanou původní vrchní vrstvu, je nejodolnější a časem získává patinu. Broušená a štípenková kůže vzniká z nižších vrstev, je levnější, měkčí a méně odolná proti vlhku. Nubuk a semiš jsou broušené povrchy, které se snadno ušpiní.
Koženka je textilní podklad s polyuretanovou nebo polyvinylchloridovou vrstvou. Novější polyuretanové varianty jsou pružnější a lépe snesou chlad, starší materiály na bázi polyvinylchloridu v mrazu tvrdnou a praskají. Životnost koženky je řádově kratší, protože se povrchová vrstva odlupuje.
Objevují se i alternativy z rostlinných surovin, například z hub, kaktusu nebo zbytků z lisování jablek, obvykle v kombinaci s polyuretanem. Jsou zajímavé původem, ale jejich dlouhodobá odolnost je zatím méně ověřená než u klasické kůže.
Švy, zipy a detaily
U nepromokavých bund rozhodují stejně jako materiál. Prošité švy jsou děrované jehlou, takže se u kvalitních modelů podlepují páskou. Neprolepený šev je nejčastější místo, kudy voda projde.
Zipy bývají buď kryté légou, nebo v takzvaném vodoodolném provedení s lisovaným povrchem. Druhé řešení je lehčí, ale hůř se zapíná a časem propouští. Kapuce, která se nedá stáhnout kolem obličeje, ztrácí v dešti smysl.
Jak vybírat podle počasí
Pro suchý mráz je peří nejlepší volbou. Pro vlhký chlad kolem nuly syntetická izolace nebo vlna. Pro déšť membrána, ideálně jako svrchní vrstva přes izolační. A pro přechodné období softshell nebo lehčí vlněný kabát.
Vrstvení je přitom účinnější než jedna tlustá bunda, protože se dá regulovat. Kdo si pořídí nepromokavou svrchní vrstvu a k ní izolační mezivrstvu, pokryje výrazně širší rozsah počasí než jednou zimní bundou.
Přehled a srovnání
Souhrn podle podmínek.
Peří
- Nejlepší poměr tepla a hmotnosti. Nic ho nepřekoná.
- Dobře se stlačí. Zabere málo místa.
- Ve vlhku selže. Sklihovatí a ztratí objem.
- Sledovat plnivost a gramáž. Obojí naráz, ne jen jedno.
Syntetická izolace
- Funguje i vlhká. Zachová podstatnou část tepla.
- Rychle schne. Praktické v našem klimatu.
- Těžší a objemnější. Při stejném teple.
- Krátká vlákna se slehnou. Dlouhá drží tvar.
Vlna a městské kabáty
- Hřeje i mírně vlhká. Na rozdíl od peří.
- Nezastaví vítr sama. Řeší podšívka a hustota.
- Loden a plsť. Nejhustší vlněné tkaniny.
- Rozhoduje první složka. Ne to, co je uvedené na štítku vpředu.
Na co pozor u nepromokavých
- Podlepené švy. Neprolepený šev pustí vodu.
- Stažitelná kapuce. Jinak v dešti nefunguje.
- Obnova impregnace. Nasáklá látka přestane dýchat.
- Vodní sloupec podle použití. Do města stačí méně než na hory.
Časté otázky
Co znamená plnivost peří?
Objem, který zaujme unce peří, uváděný jako cuin nebo fill power. Čím vyšší číslo, tím kvalitnější peří a tím méně ho stačí. Sledovat se ale musí zároveň gramáž náplně, protože vysoká plnivost při malém množství peří nezahřeje.
Je peří lepší než syntetika?
V poměru tepla k hmotnosti ano a v suchém mrazu je nepřekonané. Ve vlhku ale sklihovatí a přestane izolovat, zatímco syntetika si podstatnou část funkce zachová a rychleji schne. Pro vlhký chlad bývá syntetika praktičtější.
Co je membrána a jak funguje?
Tenká vrstva mezi vnější látkou a podšívkou, která nepropustí kapku vody dovnitř, ale propustí vodní páru ven. Tím se liší od pogumované pláštěnky. Výkon popisuje vodní sloupec v milimetrech a prodyšnost.
Proč mi bunda promokla, i když má membránu?
Nejčastěji kvůli opotřebené vodoodpudivé úpravě svrchní látky. Když látka nasákne, prodyšnost prudce klesne a vlhkost zůstane uvnitř, i když membrána stále funguje. Druhou příčinou bývají neprolepené švy.
Hřeje vlněný kabát dost na zimu?
Záleží na gramáži a na tom, jestli zastaví vítr. Vlna hřeje díky vzduchu mezi vlákny a funguje i mírně vlhká, ale sama vítr nezastaví. Zimní kabát proto potřebuje hustou těžší tkaninu, případně podšívku.
K čemu je softshell?
Na přechodné počasí a na pohyb. Zastaví vítr, odolá mrholení, je pružný a dobře odvádí vlhkost. V trvalém dešti ale promokne, takže nenahradí bundu s membránou.
Je lepší jedna tlustá bunda, nebo vrstvení?
Vrstvení, protože se dá regulovat podle počasí i podle toho, jestli stojíte nebo se hýbete. Nepromokavá svrchní vrstva plus izolační mezivrstva pokryje výrazně širší rozsah podmínek než jedna zimní bunda.
Na co se dívat u zipů a švů?
U nepromokavých modelů na podlepení švů páskou, protože prošitý šev je proděrovaný jehlou a je to nejčastější místo průniku vody. U zipů na to, jestli jsou kryté légou, což bývá spolehlivější než lisovaná vodoodolná úprava.
Text je obecný přehled k výběru materiálu bundy a kabátu. Uvedené hodnoty plnivosti a vodního sloupce jsou orientační a liší se podle výrobce i použití. Jmenované materiály nejsou pořadí ani doporučení.
