Proč zuby žloutnou a co s barvou skloviny
Bílé zuby jsou v reklamě normou, ve skutečnosti ale sklovina bílá není. Má nádech od nažloutlé po šedavou a její odstín je z velké části dán geneticky.
Pod sklovinou navíc leží dentin, který je přirozeně žlutý. Sklovina je průsvitná, takže čím je tenčí, tím víc barvy dentinu prosvítá.
To vysvětluje, proč zuby s věkem tmavnou i u lidí, kteří o ně pečují bezchybně. Text prochází, co barvu skutečně mění, co se dá ovlivnit a kde končí možnosti domácí péče.
Text je obecným přehledem. Změna barvy jednoho zubu nebo bolest patří k zubnímu lékaři, ne do článku.
Vnější a vnitřní zabarvení
Vnější zabarvení vzniká na povrchu skloviny a v zubním povlaku. Způsobují ho barviva z jídla a nápojů a odstranit se dá čištěním a dentální hygienou.
Vnitřní zabarvení je uvnitř zubní tkáně. Vzniká stárnutím, po úrazu, po některých lécích nebo při nadměrném příjmu fluoridů v dětství.
Rozdíl je zásadní pro to, co pomůže. Vnější zabarvení odstraní hygienistka, na vnitřní ani sebelepší pasta nestačí.
Zub, který ztmavl jednotlivě po nárazu, bývá známkou odumřelé dřeně. To je situace pro zubního lékaře, ne pro bělicí přípravky.
Co zuby barví nejvíc
| Zdroj | Proč barví | Co pomáhá |
|---|---|---|
| Káva a černý čaj | třísloviny se váží na povlak | vypláchnout vodou, nečistit hned |
| Červené víno | barviva a kyselost zároveň | zapíjet vodou |
| Kouření | dehet ulpívá v nerovnostech | jediné řešení je přestat |
| Balzamikový ocet, sójová omáčka | tmavá barviva | vypláchnout po jídle |
| Borůvky a červená řepa | silná přírodní barviva | vypláchnout, neřešit jinak |
| Ústní vody s chlorhexidinem | při dlouhodobém užívání | používat jen krátkodobě |
| Zubní kámen | drsný povrch váže barviva | odstranění u hygienistky |
Barviva sama o sobě nejsou hlavní problém. Ulpívají na povlaku a na zubním kameni, takže čím lépe je zub zbavený povlaku, tím méně se barví.
Zlozvyky, které škodí víc než káva
Nejrozšířenějším zlozvykem je čištění hned po kyselém jídle nebo nápoji. Kyselina sklovinu dočasně změkčí a kartáček ji v tu chvíli obrušuje.
Správný postup je vypláchnout ústa vodou a s čištěním počkat zhruba půl hodiny. Do té doby se sklovina remineralizuje ze slin.
Druhým zlozvykem je čištění velkou silou a tvrdým kartáčkem. Nevede k čistším zubům, ale k ustupujícím dásním a obroušeným krčkům, kde prosvítá žlutý dentin.
Třetím je vynechávání mezizubních prostorů. Kartáček se dostane zhruba na tři pětiny povrchu zubu, zbytek řeší mezizubní kartáčky nebo nit.
Jak čistit, aby to mělo smysl
- Dvakrát denně po dobu alespoň dvou minut.
- Měkký kartáček, ne střední ani tvrdý.
- Malé krouživé pohyby vedené od dásně k okraji zubu.
- Systematické pořadí, aby se na žádnou plochu nezapomnělo.
- Mezizubní kartáček nebo nit alespoň jednou denně, nejlépe večer.
- Pasta s fluoridem, po vyčištění jen vyplivnout a nevyplachovat.
- Výměna kartáčku zhruba po třech měsících nebo po roztřepení.
- Jazyk vyčistit škrabkou nebo kartáčkem kvůli dechu.
Co s pastami, které slibují bělost
Bělicí pasty pracují nejčastěji abrazivně, tedy obrušováním povrchu. Odstraní vnější zabarvení, ale s ním i tenkou vrstvu skloviny.
Míru obrusnosti udává hodnota RDA. Pasty s vysokou hodnotou nejsou vhodné k dennímu používání a už vůbec ne u obnažených zubních krčků.
Uhlíkové neboli černé pasty fungují na stejném principu. Barvu dentinu nezmění a při denním používání spíš uškodí.
Domácí recepty se sodou nebo citronem jsou nejhorší variantou. Soda je hrubě abrazivní a citron sklovinu rozpouští kyselinou.
Kdy má smysl bělení u lékaře
Profesionální bělení pracuje s peroxidem, který proniká do zubní tkáně a rozkládá barevné molekuly. Působí tedy i na vnitřní zabarvení, na rozdíl od past.
Předchází mu vyšetření a dentální hygiena. Bělení zubů se zubním kamenem, kazem nebo netěsnící výplní může způsobit potíže.
Výplně, korunky a fasety se nebělí. Po bělení okolních zubů proto zůstanou tmavší a někdy je nutné je vyměnit.
Citlivost po bělení je běžná a obvykle odezní během několika dnů. Výsledek není trvalý a s návratem k barvícím nápojům postupně bledne.
Co barvu ovlivňuje dlouhodobě
Nejsilnějším faktorem je věk. Sklovina se používáním ztenčuje a dentin pod ní navíc přirozeně tmavne.
Druhým je pravidelnost dentální hygieny. Odstranění zubního kamene jednou za rok až dva udělá pro barvu víc než jakákoli pasta.
Třetím je kouření, které barví nejvýrazněji a zároveň zhoršuje stav dásní. Efekt je viditelný i po několika týdnech.
Čtvrtým je stav dásní. Ustupující dáseň odhalí krček, který sklovinu nemá, a ten je vždy tmavší než korunka zubu.
Nejčastější chyby
První je čištění hned po kyselém. Kyselinou změkčená sklovina se kartáčkem obrušuje.
Druhá je tlak a tvrdý kartáček. Vede k ustupujícím dásním a k obnaženým krčkům, tedy k tmavším zubům.
Třetí je vyplachování úst vodou hned po pastě. Odplaví fluorid dřív, než stihne působit.
Čtvrtá je očekávání, že se genetický odstín změní pastou. Vnitřní zabarvení domácí prostředky neovlivní.
Elektrický, nebo ruční kartáček
Elektrický kartáček odstraní povlak spolehlivěji hlavně proto, že za uživatele řeší pohyb a tlak. U lidí, kteří ruční kartáček používají příliš silně, je to zásadní rozdíl.
Rozhodující je typ pohybu. Rotačně oscilační hlavice se přikládá na jeden zub po druhém, sonický kartáček se vede podél zubů jako ruční.
Užitečnou funkcí je senzor tlaku, který upozorní na příliš silné přitlačení. Časovač zase pomáhá dodržet doporučené dvě minuty, které většina lidí bez měření nesplní.
Ruční kartáček ale není horší volba sám o sobě. Dobře používaný měkký ruční kartáček vyčistí zuby lépe než elektrický používaný špatně.
Dentální hygiena a jak často
Zubní kámen vzniká z povlaku, který na zubu zůstane a mineralizuje se. Jakmile ztvrdne, kartáčkem se odstranit nedá.
Návštěva dentální hygienistky se doporučuje zhruba jednou až dvakrát ročně podle sklonu k tvorbě kamene. Součástí bývá odstranění kamene, vyleštění a nácvik techniky čištění.
Právě nácvik bývá cennější než samotné odstranění kamene. Většina lidí čistí zuby stejným způsobem desítky let a nikdo jim ho nikdy nezkontroloval.
Kam dál
Na kávu a její vliv se zaměřuje text o tom, co s vámi udělá každodenní pití kávy.
Bělicí přípravky rozebírá text o tom, jak funguje černá zubní pasta.
Kde se smí vapovat a co na to zákon, rozebírá text o tom, jaká pravidla platí pro e-cigarety.
Časté otázky
Proč nejsou zuby bílé?
Sklovina je průsvitná a pod ní leží přirozeně žlutý dentin. Odstín je z velké části daný geneticky.
Proč zuby s věkem tmavnou?
Sklovina se ztenčuje a dentin pod ní přirozeně tmavne. Děje se to i při bezchybné péči.
Co barví zuby nejvíc?
Kouření, káva, černý čaj a červené víno. Barviva ulpívají hlavně na povlaku a zubním kameni.
Můžu si čistit zuby hned po kávě?
Raději ne. Vypláchněte vodou a počkejte zhruba půl hodiny, než se sklovina remineralizuje.
Pomůže tvrdší kartáček?
Nepomůže, uškodí. Vede k ustupujícím dásním a obnaženým krčkům, které jsou tmavší.
Fungují bělicí pasty?
Odstraní vnější zabarvení obrušováním, ale s ním i tenkou vrstvu skloviny. Vnitřní zabarvení nezmění.
Co je RDA?
Údaj o míře obrusnosti pasty. Vysoké hodnoty nejsou vhodné k dennímu používání.
Můžu použít sodu nebo citron?
Nedoporučuje se. Soda je hrubě abrazivní a citron sklovinu rozpouští kyselinou.
Kdy má smysl bělení u lékaře?
Když jde o vnitřní zabarvení. Předchází mu vyšetření a dentální hygiena, výplně a korunky se nebělí.
Mám po pastě vyplachovat?
Nemáte. Vyplachování odplaví fluorid dřív, než stihne působit. Stačí vyplivnout.
