Jak se projevuje u psů stres a co ho způsobuje
Pes, který se doma otřepe, i když není mokrý, právě ukončil stresovou situaci. Otřepání je jeden z takzvaných konejšivých signálů, kterými psi řeší napětí a kterými se snaží uklidnit sebe i okolí. Patří k nim i olizování nosu, zívání mimo únavu, odvrácení hlavy nebo náhlé očichávání země uprostřed cesty. Většina majitelů je vidí několikrát denně a nevšimne si jich, protože vypadají jako běžné chování; přitom právě ony říkají, co se se psem děje, dřív než se objeví problém.
Tenhle text popisuje, jak se stres u psa projevuje na několika úrovních, co ho nejčastěji způsobuje, proč se potíže často nasčítají z několika drobností, co v takové situaci pomáhá a co ji naopak zhoršuje, a kdy jde o věc pro veterináře.
Signály, které psi vysílají
| Signál | Co obvykle znamená |
|---|---|
| Olíznutí nosu | mírné napětí, velmi častý a přehlížený signál |
| Zívání mimo únavu | snaha zklidnit situaci |
| Odvrácení hlavy nebo pohledu | uhýbá konfliktu, nechce interakci |
| Otřepání se nasucho | ukončení napjaté situace, uvolnění |
| Vidět bělmo v koutku oka | nepohodlí, typicky při objímání nebo focení |
| Ztuhnutí a zastavení pohybu | silné napětí, často předchází reakci |
| Čichání země bez důvodu | vyhýbavé chování, snaha o odklad |
| Zvednutá přední tlapa | nejistota |
| Chůze obloukem k jinému psovi | zdvořilé chování, ne strach |
| Stažené koutky a stažené uši | obava |
Signály se posuzují v kontextu a nikdy jednotlivě. Zívnutí u psa, který právě vstal, znamená zívnutí; zívnutí ve chvíli, kdy se k němu sklání cizí člověk, znamená něco jiného. Rozhodující je, co se děje kolem a jestli se signálů objeví několik za sebou.
Tělesné projevy
Vedle řeči těla se stres projevuje i fyziologicky a tyhle projevy se snáz zamění za nemoc. Nadměrné slinění, funění bez tepla a bez námahy, chvění, rozšířené zorničky nebo náhle spadané lupy patří mezi nejběžnější.
| Projev | Poznámka |
|---|---|
| Funění bez tepla a námahy | jeden z nejčastějších projevů napětí |
| Nadměrné slinění | typické u cestování autem a u návštěvy veterináře |
| Lupy, které se objeví náhle | reakce kůže na akutní stres |
| Nadměrné línání ve stresu | zvýšený výdej srsti během minut |
| Odmítání pamlsku | pes, který nebere ani oblíbenou odměnu, je pod tlakem |
| Průjem bez změny stravy | běžná reakce na stres, ale i příznak nemoci |
| Olizování tlapek | při dlouhodobém napětí až do rozbolavění |
| Přerušovaný spánek | pes nedokáže usnout hlubokým spánkem |
Poslední bod bývá podceňovaný. Dospělý pes potřebuje výrazně víc spánku než člověk a v domácnosti, kde se pořád něco děje, se k němu nemusí dostat. Nevyspalý pes je podrážděný, hůř se ovládá a reaguje přehnaně na podněty, které by jinak zvládl.
Nejčastější příčiny
Nejde jen o zjevné události jako ohňostroj nebo stěhování. Velká část dlouhodobého napětí pochází z běžného provozu domácnosti; z nedostatku klidu, z nepředvídatelnosti, z příliš mnoha podnětů nebo naopak z nudy.
| Příčina | Jak se projeví |
|---|---|
| Hluk a ohňostroje | panika, schovávání, snaha utéct |
| Odloučení od majitele | vytí, ničení, znečištění bytu v nepřítomnosti |
| Nedostatek spánku | podrážděnost, přehnané reakce |
| Příliš mnoho podnětů | pes se nedokáže zklidnit ani večer |
| Nedostatek čichové aktivity | neklid, přebytek energie i po dlouhé procházce |
| Nepředvídatelný režim | napětí z toho, že neví, co bude |
| Konflikt s jiným zvířetem doma | skryté napětí, vyhýbání se, značkování |
| Bolest | nejčastěji přehlížená příčina náhlé změny chování |
| Změna v rodině | nové dítě, odchod člena, nový partner |
Bolest si zaslouží samostatnou zmínku. Náhlá změna chování u dosud vyrovnaného psa, tedy podrážděnost, odmítání dotyku nebo nechuť k pohybu, bývá častěji zdravotní problém než výchovný. Pes bolest neukáže tak zjevně jako člověk a projeví ji právě změnou chování.
Proč se potíže nasčítají
Užitečný pojem je kumulace podnětů. Pes nemusí reagovat na jednu událost, ale na jejich součet během dne nebo několika dnů. Návštěva, hlučný soused, nepříjemné setkání na procházce a večerní bouřka jednotlivě zvládnutelné jsou, dohromady ne.
Praktický důsledek je, že po náročném dni se nemá přidávat další zátěž, tedy návštěva, výcvik nebo cesta autem. Zotavení z výraznějšího stresu trvá u psů řádově hodiny až dny podle intenzity, a v téhle době je pes citlivější na všechno ostatní.
Tomu odpovídá i osvědčené doporučení po stresující události: dopřát psovi několik klidných dnů s krátkými procházkami na známých místech, bez tréninku a bez setkání s cizími psy. Není to rozmazlování, ale způsob, jak nechat hladinu napětí klesnout.
Co pomáhá
Nejúčinnější a nejlevnější nástroj je předvídatelnost. Pes, který ví, kdy se chodí ven, kdy se krmí a kdy má klid, má o starost méně. Pevný režim funguje lépe než jakákoli pomůcka.
Druhým nástrojem je bezpečné místo, tedy pelíšek nebo box v klidné části bytu, kam nikdo nesahá a odkud se pes nevyhání. Musí platit pravidlo, že pes na tomhle místě je nedotknutelný, a to i pro děti; místo bez tohohle pravidla nefunguje.
Třetím je čichová aktivita. Hledání pamlsků v trávě nebo v dece, čichací koberec nebo procházka, kde se smí zastavovat a čichat, unaví psa víc a zklidní ho lépe než běh vedle kola. Čich zabírá u psa nesrovnatelně větší část mozku než u člověka a jeho používání má prokazatelně zklidňující efekt.
Co naopak nepomáhá
Trestání projevů strachu situaci zhoršuje, protože ke strachu z podnětu přidá strach z majitele. Pes, který je potrestán za štěkání na ohňostroj, se ohňostroje bát nepřestane; jen přestane dávat najevo, že se bojí, což je horší, protože zmizí varování.
Nefunguje ani nucení do kontaktu. Přivést vystrašeného psa k tomu, čeho se bojí, aby si zvykl, obvykle strach upevní. Zvykání má probíhat postupně a ve vzdálenosti, kde pes ještě zvládá reagovat normálně.
A nefunguje ani objímání jako útěcha, i když působí přirozeně. Pro řadu psů je objetí samo o sobě omezující a stresující; klidná blízkost bez tlaku a bez upřeného pohledu do očí funguje lépe. Jak se zvíře cítí doma, ovlivňuje i to, kde odpočívá; popisuje to text o pelíšcích pro mazlíčky.
Ohňostroje a bouřky
Na hlukové události se dá připravit dopředu a příprava rozhoduje o výsledku víc než cokoli v den samotný. Připraví se místnost s nejmenším hlukem, zataženými závěsy a zapnutým zdrojem monotónního zvuku, který špičky přehluší. Pes se do ní má naučit chodit dlouho předtím, aby ji nespojil se strachem.
V den akce se venčí dřív, než začne tma, a pes se nepouští z vodítka. Doma se nechává volný přístup k úkrytu, protože nucené zavření v boxu, který pes nezná, panikou zhorší. Obojek s adresou a čip s aktuálními údaji jsou minimum; útěky vyděšených psů patří v době ohňostrojů k nejčastějším případům.
Pokud pes panikaří opakovaně, je namístě probrat s veterinářem možnosti; existují postupy i přípravky, které se nasazují s předstihem, a čekat s tím na poslední den v roce nemá smysl.
Kdy k veterináři
Vždy při náhlé změně chování bez zjevné příčiny, protože nejčastějším vysvětlením bývá bolest. Dále při projevech, které trvají a nemizí, tedy při olizování tlapek do rozbolavění, při ztrátě chuti k jídlu delší než den či dva a při opakovaných průjmech.
Samostatnou kategorií jsou psi, kteří se ze stresu nedokážou dostat ani v klidném prostředí, a psi, jejichž potíže omezují běžný život domácnosti. Tady se řeší kombinace veterinární péče a práce s chováním pod vedením odborníka; svépomocné návody v takové situaci obvykle nestačí a odklad problém prohlubuje.
Štěně, dospělý pes a senior
Štěňata procházejí obdobími, kdy jsou na nové podněty citlivější než jindy, a špatná zkušenost v takové fázi se zapisuje hlouběji. Neznamená to izolaci; znamená to, že seznamování s novým světem má být postupné a v množství, které štěně zvládne. Přetížené štěně vlečené do davu se nesocializuje, jen se naučí, že venku je nepříjemně.
U dospělého psa se napětí projevuje nejčitelněji, protože už má ustálené chování a odchylka je vidět. Právě tady se vyplatí znát, co je pro konkrétního psa normální; stejný projev může u jednoho zvířete znamenat vzrušení a u druhého obavu.
U starších psů se přidávají dvě věci. Zhoršený sluch a zrak činí svět nepředvídatelnějším, takže pes hůř snáší náhlé dotyky a probouzení, a bolest kloubů se projeví podrážděností, kterou majitel často připíše věku. Obojí se dá zmírnit, pokud se to pojmenuje; stáří samo o sobě není důvod, aby zvíře trpělo.
Kdy si vzít odborníka
Práce s chováním má smysl vždy, když potíže trvají, opakují se nebo omezují běžný život. Rozdíl mezi výcvikem a prací s chováním je přitom podstatný; výcvik učí pokyny, práce s chováním řeší emoce, které za problémem stojí, a u strachu a úzkosti je potřeba to druhé.
Při výběru odborníka se ptejte, jakými metodami pracuje. Postupy založené na zastrašení nebo na potlačení projevu mohou působit rychle, ale u strachu odstraní jen jeho vnější příznak. Vhodnou volbou je odborník, který spolupracuje s veterinářem a začíná tím, že vyloučí zdravotní příčinu.
Část projevů, které vypadají jako stres, má tělesnou příčinu. Přehled najdete v textu o tom, jaké nemoci trápí psy nejčastěji.
Na veřejnosti platí pravidla, která určuje obecní vyhláška. Shrnuje je text o psu na veřejnosti.
Časté otázky
Co znamená, když se pes doma otřepe nasucho?
Že právě ukončil napjatou situaci. Otřepání patří ke konejšivým signálům, kterými psi uvolňují napětí, stejně jako olíznutí nosu, zívnutí mimo únavu nebo odvrácení hlavy.
Jak poznám stres podle řeči těla?
Podle několika signálů za sebou v kontextu situace, ne podle jednoho. Patří sem olizování nosu, zívání, odvracení pohledu, viditelné bělmo v koutku oka, ztuhnutí a bezdůvodné čichání země.
Jsou tělesné projevy spolehlivé?
Doprovázejí stres často, ale zaměňují se za nemoc. Funění bez tepla a námahy, slinění, chvění, náhlé lupy a odmítání oblíbeného pamlsku jsou typické. Průjem může být obojí.
Kolik spánku pes potřebuje?
Výrazně víc než člověk. V domácnosti, kde se pořád něco děje, se k hlubokému spánku nemusí dostat, a nevyspalý pes je podrážděný a reaguje přehnaně.
Co je kumulace podnětů?
Situace, kdy pes nereaguje na jednu událost, ale na jejich součet během dne nebo několika dnů. Po náročném dni se proto nemá přidávat další zátěž.
Jak dlouho trvá, než se pes uklidní?
Podle intenzity řádově hodiny až dny. V téhle době je citlivější na všechno ostatní, takže se osvědčuje několik klidných dnů s krátkými procházkami na známých místech.
Co psovi nejvíc pomáhá?
Předvídatelný režim, bezpečné místo, kam nikdo nesahá, a čichové aktivity. Hledání pamlsků nebo procházka, kde se smí čichat, zklidní psa víc než běh vedle kola.
Můžu psa trestat za štěkání ze strachu?
Nemáte. Ke strachu z podnětu přidáte strach z majitele. Pes se bát nepřestane, jen přestane dávat najevo, že se bojí, čímž zmizí varování před reakcí.
Pomůže, když ho přinutím čelit tomu, čeho se bojí?
Obvykle ne, spíš strach upevní. Zvykání má probíhat postupně a ve vzdálenosti, kde pes ještě dokáže reagovat normálně.
Je objímání útěchou?
Pro řadu psů je objetí samo o sobě omezující a stresující. Lépe funguje klidná blízkost bez tlaku a bez upřeného pohledu do očí.
Jak psa připravit na ohňostroje?
Připravit dopředu klidnou místnost s tlumeným hlukem, na kterou si pes zvykne dřív, než ji bude potřebovat. V den akce venčit za světla, nepouštět z vodítka a nechat volný přístup k úkrytu.
Kdy jde ke stresu i k veterináři?
Při náhlé změně chování bez příčiny, protože bývá způsobena bolestí, dále při olizování tlapek do rozbolavění, ztrátě chuti k jídlu delší než den či dva a při potížích, které omezují běžný život domácnosti.
Zdroje: obecně dostupné poznatky o řeči těla psů a o konejšivých signálech a běžná praxe chovu psů v domácnosti. Jde o obecné informace, ne o veterinární doporučení.
